Hradec Králové 2018: Hodnocení závodů od jezdců

Na letišti a polygonu v Hradci Králové o uplynulém víkendu skončila letošní sezóna závodů na přírodních tratích pod záštitou Autoklubu České republiky. Závodilo se jak do mistrovství, tak do přeboru a díky pěknému počasí jsme si mohli užít hezké závody. Jak tyto závody hodnotí sami jezdci? Mám tu zhodnocení víkendu od vybraných závodníků, kterým opět děkuji za spolupráci.

Jiří Obtulowicz – klasik 175 ccm – 1. místo, 250 CRR – 2. místo

Zdravím všechny,

do Hradce jsem jel s očekáváním, jaká bude trať. Pořadatelé slibovali prodloužení, ale bohužel slibem nezarmoutíš a trať zůstala jako vloni (dětské dopravní hřiště). Vzali jsme s sebou oba motocykly, v klasikách jsme vyzkoušeli Zetku už v pátek po dešti, vše fungovalo a čekalo se na kvalifikace. Ty vycházely v pohodě, až na lehký pád v prvním tréninku klasiků.  Všechno se stihlo dát dohromady a vyjel jsem si první místo. Dvěstěpadesátky CRR  probíhaly bez problému a po loňském pádu jsem kroužil v pohodě a na jistotu. Nakonec z toho bylo druhé místo na roštu. 

Do prvního závodu mi vyšel start a soupeřil jsem s Milošem Thérem, kterého se mi povedlo předjet a získat si náskok, který mi vydržel až do cíle. A byl před námi poslední závod sezony, startovali jsme s GPečkama  najednou. Hned po startu jsme se zamotali mezi ně a bylo to jen o tom, kdo se dostane dřív dopředu. Nejlépe z toho vyšel Petr Kunz, já s Davidem Řezáčem jsme zůstali pozadu. Podařilo se mi Davidovi kousek poodjet a hlídal jsem si to až do cíle, kde z toho bylo 2. místo. Opět velké díky týmu a všem partnerům… a uvidíme se příští sezonu….

Jiří Obtulowicz
Stupně vítězů třídy 175 ccm: Miloš Thér, Jiří Obtulowicz a Jaromír Tázler
Tommy Bergstedt

Tommy Bergstedt – 125GP – 2. místo, 2. místo, 3. místo

Víkend byl opravdu skvělý! Trať byla velice technická a skvěle tento typ vyhovoval mojí kategorii. Moc se mi líbily páteční volné tréninky, protože jsem měl spoustu času na vyzkoušení různých nastavení a úprav motorky. Během víkendu jsem měl dvakrát problém s motorem. Nejprve v sobotu, kdy mi v poslední kvalifikaci praskla svíčka a poškodila píst. Druhý nastal v neděli při zahřívacím tréninku, kdy se mi písní kroužek zasekl ve válci, což způsobilo opravdu velké poškození, ale po rychlé výměně válce a pístu byla motorka opět připraven na tři závody!

Byla to spousta závodů a opravdu pěkný kontrast v porovnání s tím, jak se obvykle v Čechách závodí. V prvním závodě jsem se dostal do vedení, ale poté jsem měl malý pád, bohužel. Kolenem jsem trefil pneumatiku a dostal se mimo trať. Ztratil jsem kontrolu nad motorkou a byl na zemi, ale někdy se to stává. Nicméně celkově jsem s výsledky spokojený. Je to pro mě dobré znamení, že se veškerý čas, úsilí a peníze, které jsem do toho dal, začíná vyplácet.

Na závěr velké díky organizátorům za super víkend plný závodů a všem přátelům v depu! Nyní už jsem konečně zpátky ve Švédsku a už se těším na příští sezónu, kterou chci v Čechách odjet celou.

Tommy Bergstedt
Stupně vítězů MČR 125 SP: David Polák, Michal Vecko a Radek Lamich

Radek Lamich – 125 SP – 3. místo, 3. místo

Na startu v závodech v Hradci jsme se dohodli s Péťou Endrstem jako mým největším soupeřem v boji o titul Mistra republiky. Rozhodnout mohl již první závod, kdy mi stačilo dojet před Petrem a bodový náskok by se již nedal v druhém závodě smazat.  Oba jsme měli podobné podmínky, protože v HK jsme vloni nejeli a ani jsme nestíhali páteční tréninky, takže se šlo rovnou v sobotu do kvalifikace.

Trať je to dost technická, což je fajn. Co bylo fajn už o dost míň, je to, že se místy jede po asfaltu šířky chodníku a místy je dráha hodně hrbolatá nebo oleštěná od závodů v driftech a přilnavost se výrazně mění metr od metru. Jezdec tak nemá při přijatelném riziku plně pod kontrolou to, co motorka dělá, protože těch faktorů na straně trati je až příliš a během pár kol není možné najít tu nejrychlejší a zároveň bezpečnou stopu. Tu jsem se snažil aspoň okoukat od rychlejších jezdců, kteří tu jeli už druhým rokem. Na startu z toho byla 9. pozice a Petra jsem měl za zády.

V prvním závodě jsem po startu chytil tempo vedoucí skupinky a přibližně polovinu závodu je následoval. Po několika skoro pádech jsem vsadil na větší jistotu a dojel si pro 3. místo v MČR. Celkové první místo tak bylo zajištěno. Ještě jsem si chtěl ale před zimou trochu zajezdit, tak jsem se rozhodl startovat i v druhém závodě. Trochu nešťastně jsme zaexperimentovali s nastavením motorky, tak jsem po startu z 9. místa velkou část závodu strávil na 5. pozici. Ke konci závodu jsem ještě dva jezdce přede mnou překonal a dojel si tak pro druhé pódium v MČR, čímž jsme uzavřeli letošní sezónu, za kterou bych rád poděkoval všem, kteří nás podporují a kteří s námi táhnou za jeden provaz!

Martin Prouza

Martin Prouza – 125 SP – 4. místo, Twin – 7. místo

Do Hradce jsme přijeli ve čtvrtek. Trať je velmi technicky náročná, tak jsem skočil na rady ke zkušenému Markovi Zimovi a ten mi radil až do ranních hodin. Chtěl jsem využít pateční tréninky, což se povedlo a pohyboval jsem se u předních pozic. Sobotní kvalifikace byla horší. Hned v prvním tréninku 125 SP jsem měl pád a do druhého jsem si nevšiml ohnutého kotouče a Aprilka strašně na brzdách vibrovala a bylo z toho až šesté místo na roštu . Ve twinech  jsem byl celkem spokojený a i přes lehký pád v druhé kvalifikaci z toho bylo osmé místo.

Závod SP jsem prvních pár kol jel opatrně, abych se neunavil. Bohužel kvůli náročnosti trati  to byla špatná taktika a ztratil jsem příliš. Závod byl ukončen červenou vlajkou a klasifikován jsem byl na 4. místě. 

Svůj první závod na twinu jsem dokončil na 7. místě i přes poslední kola, která už jsem jel z posledních sil… Chtěl bych poděkovat všem, kteří mi pomohli s opravou, půjčením dílů, či mě bavili cely víkend. Jelikož to byl poslední závod tak se uvidíme v Brně!

Jakub Rolf – 125 SP – 7. místo, 10. místo, technická porucha

Tak letos mi už skončilo ježdění na přírodních tratích. Poslední závody jsem jel v Hradci Králové, kde bylo hodně závodů. Bohužel jsem měl velké potíže s motorkou, ale hodně mi pomohl tým Lukáše Fikkera a Michala Vecka a za to velké díky! V posledním závodě jela motorka opravdu o 100% lépe. Škoda, že se motor v posledním kole zastavil, ale i tak jsem si to užil suprově.

Děkuji mé bandě, že se mnou vydržela celý víkend (Martin, Aleš, Petr a Terka) a velké poděkování sponzorům: Citygraph.cz a pohřební služba Jičín a Sobotka Krejčíkovi. Děkuji a doufám, že jsem vás drobek pobavil, když jsem kroužil na trati. 😀

Jakub Rolf
Staňka Malinová

Staňka Malinová – 125 SP – 8. místo, 12. místo, 9. místo

Sezona je za námi, ale závody v Hradci pociťuju ještě teď každým krokem. Musím říct, že tři závody v jeden den na této trati, byť na té mojí malorážce, byla slušná porce. Jelikož jsme s týmem měli předešlé dva víkendy závodní, vůbec ten předchozí na Slovakiaringu, jsem byla asi natolik rozmlsaná, že se mi těžko adaptovalo na trať hradeckou.

Dalším problémem bylo kvalifikační hledání se ve správném převodu, což se mi nepodařilo úplně skvěle vyřešit. Trať mi nesedla už loni, ale chtěla jsem tomu dát ještě šanci když se navíc hlásalo že bude nějaká změna což se nekonalo a bohužel ani v mojí adaptaci. Tak či tak počasí vyšlo, motorka byla jako vždy na moji míru skvěle naladěná a vše šlapalo bez problémů na jedničku.

Celkově to hodnotím pozitivně, protože jsem tímto víkendem sezonu uzavřela jako zároveň moji první bez pádů. V neposlední řadě bych moc ráda poděkovala lidem, kteří stojí zamnou už nějaké roky v čele s týmem Motor Village 69, Moto-pneu.cz, Jihomoravský kraj, Vápeník, MaHo, Vlastimil Maloch, HCnet, AMpramenitá voda, KMfoto a dalším, mámě, přátelům a fanouškům.

Eduard Werner

Eduard Werner – 125 SP – 1. místo (SK), 3. místo, 1. místo (SK)

Poslední závody sezóny mě čekaly na letišti v Hradci Králové. V jeden víkend se jelo více seriálů naráz, takže mě čekalo hodně ježdění. Jezdil jsem o  body do okruhového Mistrovství Slovenska, které se vzhledem k počtu jezdců jelo s okruhovým Mistrovstvím ČR. Zároveň se tu jely závody českého poháru na přírodních okruzích. Trať se mi líbila, byla velmi technická, na což jsem se těšil. Trochu jsem ale ztrácel ve dvou rychlých zatáčkách, kde byly velké nerovnosti a podvozek tu dost nestíhal.

Do závodu českého poháru na přírodních okruzích jsem v kvalifikaci zajel pátý čas. V polovině kvalifikace jsem však utrhl plynové lanko a nezůstal mi prostor pro zlepšení. V nedělním závodě jsem neudržel kontakt s vedoucími jezdci a pohyboval jsem se na čtvrtém místě. Závod byl přerušený po pádu jezdce jezdícího na druhém místě a díky tomu jsem byl v cíli klasifikovaný jako třetí a celkově jsem v tomto poháru skončil na třetím místě i napříč technickým výpadkům a neúčasti na všech závodech.

V rámci závodů okruhových mistrovství Slovenska a ČR jsem v kvalifikaci vyjel 3. čas. V neděli se jely dva závody. V prvním závodě jsem měl skvělý start a jel jsem na prvním místě. Později mě zdolal Michal Vecko a celou jízdu jsem si dobře zazávodil s Davidem Polákem. Dokončil jsem na druhém místě a ze Slováků na prvním místě. Ve druhém závodě jsem opět bojoval s Davidem a výsledek jsem zopakoval. Podařilo se mi tak získat titul mistra Slovenska.

Pro mě to byly poslední závody této sezóny s úspěšným koncem a na závěr chci poděkovat svým sponzorům FUGU racing, Autokelly Slovakia, Akumulátorovňa Igor Havala, Lotte SK a všem dalším, kteří mě podporují a samozřejmě fanouškům.

Michal Vecko

Michal Vecko – 125 SP – 1. místo, 1. místo, 1. místo, do 600 – 3. místo

Do Hradce Králové jsem přijel až v pátek odpoledne, protože když jsem si spočítal kolik ježdění by bylo dohromady i s volnými tréninky, které byly v pátek, tak bych se z toho asi zbláznil :-D. Už takhle toho bylo celkem dost: sobota – 6 tréninků a neděle – 4 závody + jeden volný do 600 + nad 600, který jsem už raději vynechal.

Sobotní ráno nevypadalo moc dobře, počasí nic moc, ale vybralo se to. Hned v prvním tréninku ve třídě 125 SP jsem dostal lehkého highsidera, kterého jsem vybral, ale ťuknul jsem se do nohy a odneslo to lehce koleno, které to odneslo i minulý rok v Hradci  při pádu v šestistovkách.

Ve druhém tréninku MČR ve třídě 125 ccm to odnesl zase ráfek kvůli kameni, ale naštěstí jsem měl náhradní. Dále následovaly kvalifikační tréninky ještě dva ve dvackách (přebor 125 SP a MČR třída 125 ccm) a dva kvalifikační tréninky přeboru do 600 ccm. V MČR třídě 125 ccm jsem zajel celkově druhý čas, ale byl jsem první SPčko. První čas zajel Michal Savinkov na 125 GP, protože jsme v rámci mistráku jeli společně SP a GP. V přeboru 125 SP byla poleposition a ve třídě do 600ccm nakonec 6. flek na startu.

V neděli ráno jsem ze sebe skoro nesundal za celou dobu kombinézu. Po dvou závodech na „dváce“ jsem už přemýšlel, že do závodu šestistovek nenastoupím. Po druhém závodě byla ale delší pauza, tak jsem se rozhodl ještě zkusit šestistovku, po které následoval hned ještě můj poslední závod na „dváce“. Nakonec jsem si vyjel 3x vítězství ve 125 SP a 1x 3. třetí místo v závodě do 600ccm.

S tímto závodním víkendem jsem velmi spokojený. Byl to zároveň můj poslední závodní víkend v tomto roce. Mé plány pro příští sezonu jsou ještě nejisté, ale na Jarní ceně Brna se nejspíš uvidíme. Děkuji moc všem svým sponzorům a také těm, kteří vždy absolvují závodní víkendy s semnou.

Michal Vecko
Stupně vítězů třídy do 600 ccm: Richard Sedlák, Petr Wiesenberg a Michal Vecko

Petr Wiesenberg – do 600 – 1. místo, Grand finále – 3. místo

Hradec Králové byl pro náš tým poslední závodní zastávkou tohoto roku. Na tento podnik se těším prakticky od začátku sezóny. V minulém roce se mi zde totiž podařilo zajet první pódiové umístění a také je to vlastně můj domácí závod, protože žiji v Pardubicích.

Příjezd do Hradce byl už ve čtvrtek, protože na pátek byly na programu volné tréninky. Zázemí jsem sdílel s Pavlem Zimou a Michaelem Hrdým, který normálně působí v týmu jako má opora a vlastně i manažer. První páteční trénink byl ještě na vlhké trati. Cílem bylo vyzkoušet nastavení motorky, převod a znovu se rozkoukat na hodně technické trati, která mě velice sedí vzhledem k tomu, že prakticky veškeré tréninkové kilometry nakroužím na motokárové trati ve Vysokém Mýtě.

Na druhý trénink následovala lehká úprava ovládacích prvků na motorce (víc rozšířit a rozevřít řidítka posunout stupačky a lehce poupravit geometrii motorky potopením přední vidlice). V průběhu tréninku se zdálo vše perfektní a byl z toho první čas.

Sobota ráno vypadala obdobně jako pátek, jen trať stihla trochu víc oschnout. Nastoupil jsem do prvního tréninku s tím, že půjde zajet nějaké solidní kolo, bohužel naděje se rozplynula ve třetím kole, kde se mi v esíčku na polygonu zavřela řidítka a následoval lehký pád na předek, po kterém už nešlo dál pokračovat. Do druhého tréninku jsem nastupoval s druhým časem, ale jen se třemi zajetými koly a taky bylo jasné, že se ještě zrychlí, proto byla moje taktika jasná – ujet dvě kola, aby byl splněn kvalifikační limit a potom zkusit zajet co nejrychlejší kolo a zároveň zkusit jet naplno alespoň 12 kol, abych věděl, jak rozložit síly do závodu. Na konec se povedlo ujet 20 kol a v 17. kole  i nejrychlejší čas, takže to znamenalo první místo na roštu a věděl jsem, že i po fyzické stránce by to mělo být v pohodě.

V neděli jsme šli na řadu ve 12:00, největší obavy jsem měl z první zatáčky po startu. Strategie do závodu byla jasná – pokud to bude možné, tak se vyhnout kontaktu v první zatáčce a pokud možno nejet od začátku první, spíš se nechat táhnout a šetřit síly na závěr, protože 18 kol není na tak technickém okruhu zrovna málo.

Vše vyšlo a já se vez na třetím místě, hned ve druhém kole byl Riči v nejpomalejší zatáčce dlouhý, takže mi prakticky druhé místo daroval, dál jsem se držel za Petrem Najmanem a čekal, kdy začne zpomalovat nebo ztrácet síly a doufal jsem, že vydrží co nejdéle. Měl  jsem totiž strach, abych dokázal diktovat dostatečně svižné tempo a vydržel až do konce. V šestém kole už ale bylo jasné, že se před Petra musím dostat, což se mi úspěšně podařilo. Potom jsem chtěl nahnat aspoň nějaký sekundy náskoku, což také vyšlo. Pak už jen stačilo kontrolovat rozestup a bylo to doma. Výhra v Hradci Králové byla tak trochu náš cíl a jsem moc rád, že se to povedlo. Celkově jsme skončili v hodnocení AČR na druhém místě, to je také úspěch, který byl na začátku sezóny z říše snů.

Na konci dne nás čekal ještě spojený exhibiční závod deseti nejrychlejších litrů a deseti nejrychlejších šestek. Věděl jsem, že to bude velká sranda a zajímal mě rozdíl mezi šestkou a litrem na tak technické trati. Škoda byla jen to, že se závodu nezúčastnili všichni kvalifikovaní. Startoval jsem ze třetího místa, druhý byl Marek Červený a první Michal Prášek. Start jsem trochu přepískl a motorka letěla s kolem vysoko ve vzduchu. Po první zatáčce jsem byl na třetím místě, Michal a Mára mi brzo ujeli a já po zbytek závodu měl co dělat, abych za sebou udržel Tomáše Borovku, který mi se svou R1 dýchal na záda. Na konec se to povedlo a závod jsem dokončil na třetím místě.

Takže poslední závody v Hradci bych shrnul jako nad míru úspěšný a hodně mě mrzí, že už je konec sezóny. Jen doufám, že příští rok navážeme na výsledky z letošku. Ještě musím poděkovat Petru Košťálovi, který nám během víkendu pomohl opravit prakticky všechny tři motorky, které jsme ve stanu měli. No a teď nás čeká ta méně příjemná část roku plná fyzické přípravy a shánění sponzorů a peněz pro příští rok. Doufám, že zase vše klapne, jak má, a uvidíme se na Jarní ceně Brna.

Poděkování za celou sezónu patří především našemu malému týmu a lidem kteří se mnou absolvovali všechny ty náročné víkendy. Poděkování patří i našim sponzorům – Betontransport s.r.o., Ford Auto IN, InterCars, S.M.E. A. Matoušek, AM Besi, Reklama AB design, JR ART, Karosárna Maixner a Michálek, Příprava RD. Doufám, že nám zachovají přízeň i do dalších let.

Takže díky moc všem a Ahoj na jaře.

Richard Sedlák a Petr Wiesenberg

Richard Sedlák – do 600 – 2. místo

Poslední závod českého seriálu na přírodních okruzích nás přivítal na polygonu S-DRIVE v Hradci Králové. Jel se letos druhý ročník. Pro mě to už byla známá trať, ale pro někoho premiéra. Pořadatelé umožnili jezdcům i páteční tréninky, které byly hlavně pro nováčky moc užitečné. Bohužel počasí moc nepřálo. Jezdilo se na mokré nebo osychající trati.

Sobotní tréninky naštěstí byly na suchu a tak se mohlo zkoušet bojovat o postavení na startu. První kvalda mi přinesla třetí místo, což bylo docela dobré, čas 1:16.700. V druhé kvaldě bylo jasné, že se zase zrychlí. Bylo i větší teplo, tak se čekalo, že časy půjdou hodně dolů. Nakonec se povedlo zajet druhé místo s minimální ztrátou na prvního v čase 1:14.290. V jedné sekundě nás bylo ale pět a bylo jasné, že závod bude docela drama.

Neděle připravila parádní počasí jak pro jezdce, tak i pro diváky, kteří tak měli skvělou podívanou. Start našeho závodu byl už ve 12:00. Bylo jisté, že kluci budou hodně tlačit, a tak je potřeba jet hned od začátku vepředu a nenechat si je odjet. Start se výborně povedl třetímu Petrovi Najmanovi a já najížděl do zatáčky druhý. Za sebou Petra Wiesenberga, Davida Hanzalíka a Michala Vecka. Asi ve druhém kole jsem byl delší na brzdy, čehož využil Petr Wiesenberg a já byl třetí. Kluky jsem jen hlídal a do ničeho se nepouštěl, protože závod byl vypsán na dlouhých 18 kol. Na této technické trati je to opravdu záhul. Petr Wiesenberg předjel Petra Najmana a hned začal ujíždět. Musel jsem před Petra Najmana taky a začal stíhat Petra Wiesenberga. Petr jel skvěle a naše časy na kolo byly velmi podobné, takže ztráta se mi nedařila stáhnout. Mezitím se dojížděli už i závodníci o kolo. Trošku jsem tím ztratil čas a hned jsem měl na sobě Michala Vecka. Několikrát mi to zkoušel poslat, ale vždy se povedlo útok odrazit. Než dojíždět Petra Wiesenberga, musel jsem za sebou hlídat Michala Vecka. Nakonec z toho bylo v cíli druhé místo a celkově obhájený titul v kategorii do 600ccm pod AČR.

Moc chci poděkovat svému týmu, všem lidem, fandům, partnerům, sponzorům, fotografům, kteří nejen mě, ale všechny jezdce podporují a ženou dopředu.

Moc děkuji za podporu: FUTURES-CONTPRODUCT s.r.o., LASIUS Group s.r.o., MB TOOL s.r.o., Generali, Motoshop Amtrade, FORD AUTO IN s.r.o., Kola Koblížek, YAMAHA CENTRUM – PEMM Brno s.r.o., Serviced By Mario, Yamaha-morava, MotoZem, ASP Group Distributing, MOTOGRAFIX.CZ, Moto-pneu, Milan Svoboda – INOX, FREE-MOTO s.r.o.

Richard Sedlák
Luboš Koňák

Luboš Koňák – do 600 – 4. místo, Grand finále – 5. místo

Do Hradce jsem přijel v pátek dopoledne. Část týmu už byla na místě, takže jsem se k nim už jen připojil. Proběhly přejímky a čekalo se na volné tréninky. V prvním tréninku jsem jezdil kolem třetího místa, ale bylo jasné, že se bude zrychlovat. Ve druhém tréninku se mi podařilo zrychlit a udržet si víceméně podobnou pozici. V tomto tréninku jsem se při brzdění s Tomášem Šubrtem nevešel na trať a zavítal do pole. Naštěstí se nic nerozbilo a mohl jsem dokončit trénink.

Do sobotních kvalifikací jsme změnili nastavení motorky a čekalo se další zlepšení. To přišlo, ale konkurence také zrychlila a nakonec z toho bylo sedmé místo na startu s rozdílem 1,6 s na prvního, takže jsme byli velice vyrovnaní.

Po chladné noci jsme se vzbudili do slunečného nedělního rána. Do závodu jsem dobře odstartoval a po první zatáčce jsem byl na šestém místě. Skupina přede mnou mi lehce poodjížděla a začala se mi vzdalovat. Chtěl jsem se jich udržet, což se podařilo a v polovině závodu už jsem je dojel. Poté jsem předjel Davida Hanzalíka a Petra Najmana a získal čtvrtou pozici. Na oba jsem si udělal náskok a dojel osamocený do cíle. Ke konci závodu jsem měl nejlepší tempo a svůj nejlepší čas na kolo jsem zajel v předposledním kole. Škoda, že nebylo o pět kol více, protože jsem mohl dojet další jezdce, ke kterým jsem se přibližoval. S výsledkem nejsem spokojený, protože to dopadlo stejně jako loni, ale zlepšil jsem si čas, což je pozitivní.

Na závěr dne nás čekal závod Grand finále, kde bylo bohužel méně konkurentů, než se očekávalo. Nakonec jsem dojel celkově pátý a jako druhý nejlepší ve třídě do 600 ccm.

Závody v Hradci Králové se mi moc líbí a už se těším na příští rok. Závěrem chci poděkovat týmu AMK Městec Králové za to, že mě celou sezónu podporovali a mohl jsem s nimi jezdit. Nyní mě čeká první a zároveň poslední závod v IRRC letošní sezóny ve Frohburgu.

Tomáš Borovka a Luboš Koňák na startu závodu Grand finále

David Hanzalík – do 600 – nedokončil, Twin – 1. místo

Posledním letošním road racingovím závodem v Čechách, kterého jsem se zúčastnil, byl v areálu letiště v Hradci Králové. Trať byla umístěna částečně v areálu letiště a také na testovacím polygonu, kde byl start a depo. Závody se tady už jely loni, ale já tu nestartoval, takže bylo všechno nové. Přijel jsem už ve čtvrtek i s ostatními členy týmu. V pátek se provedla obhlídka trati a také administrativní a technická přejímka a odpoledne byly volné tréninky, které někteří jezdci využili k seznámení se s tratí.

V sobotu brzy ráno trochu pršelo, takže trať byla pro první kategorie vlhká, ale v průběhu dne vysychala. První trénink ve třídě do 600ccm se jel až později, takže už byl na suchu. V součtu časů z obou tréninků mi patřilo čtvrté místo. Lépe se mi dařilo ve druhé kategorii, kde i když jsem jel s náhradní motorkou, zajel jsem nejrychlejší čas.

V neděli bylo krásné slunečné počasí. Opět jsem startoval nejprve v silnější kategorii. Po startu jsem si o jedno místo pohoršil, ale celá pětice vedoucích jezdců jela dlouho pohromadě a ještě se na nás dotáhnul Luboš Koňák. Ten mě předjel, ale já se dostal zpět na páté místo před Petra Najmana. Chtěl jsem se ještě posunout  pořadím, ale vše ukončil lehký pád v posledním kole. Odnesla to naražená ruka, takže jsem chvíli zvažoval účast ve Twinech, ale nakonec jsem se rozhodl startovat. Po startu jsem jel na třetím místě za Honzou Markalousem a Petrem Hulínem, ale během pár kol jsem se přes oba dostal a první místo si už pohlídal až do cíle.

Moc děkuji všem sponzorům, mechanikům Radkovi a Štefanovi a všem kamarádům co mě doprovází na závodech a také samozřejmě rodině. Posledním závodem letošní sezony bude start v německém Frohburgu, kde budu startovat ve stejných kategoriích jako v Hradci Králové a který se jede už tento víkend.

David Hanzalík
Petr Najman, Petr Wiesenberg a Richard Sedlák

Petr Najman – do 600 – 5. místo, Supermono – 1. místo

Zdravím všechny fanoušky road racingu. Do Hradce Králové jsem byl přihlášen do kategorií twin a supermono, ale vše změnil telefonát od Jaromíra Bednáře a pana Kubíčka, kteří mi nabídli startovat v Hradci v kategorii do 600 s motocyklem Kawasaki od týmu Willirace. Taková nabídka se neodmítá, navíc mi bylo sděleno, že se kategorie twin a mono budou slučovat, tak přišlo na volbu na čem pojedu, ale jelikož jsem přijel do Hradce už jako jistý mistr republiky pod ACCR ve twinech, tak padla volba na mono, které jsem si chtěl patřičně užít a dovézt motocykl sestrojený skvělým konstruktérem a kamarádem Honzou Pavlíčkem k co nejlepšímu výsledku.

V pátek jsme začali volnými tréninky, ve kterých jsem si osahával novou Kawasaki od teamu Willirace. Časy byly slibné, ale bohužel nás začaly trápit technické problémy na motocyklu, který se v nízké okolní teplotě začal přehřívat a krom toho byl problém se starty. Po uvážení s panem Bednářem jsme radši motocykl odstavili, aby nedošlo k většímu poškození motoru.

Ve volných trénincích jsem ještě stihl otestovat mono, které mělo nově udělaný motor, takže bylo zapotřebí otestovat, zda je vše v pořádku. Ještě v pátek, když jsme odstavili Kawasaki, jsme se rozhodli zajet pro náhradní motocykl Suzuki, který zdaleka nedosahoval kvalit  Kawasaki, ale řekli jsme si, že to zkusíme.

Sobotní kvalifikace nebyly nějak dramatické. Se Suzuki jsem se snažil zajet co nejlepší výsledek a nakonec z toho bylo třetí místo na roštu, což byl pro mě skvělý výsledek probojovat se mezi Top5 českých šestkařů. S monem jsem si zajel poleposition v monech a společně to bylo čtvrté místo na roštu s twiny. Motorka fungovala, takže jsme společně s Honzou Pavlíčkem měli dobrou náladu a těšili se na nedělní závod.

V neděli jsem nastoupil první do závodu do 600 ccm a start se mi povedl na výbornou. Já byl na prvním místě a vedl jsem celé startovní pole, z čehož jsem byl trochu vyjevený, ale po prvním kole jsem se hodil do klidu a snažil se tahat. V šestém kole jsem začal pociťovat únavu a bolest svalů a musel jsem polevit a kluci mě začali předjíždět. Nemám tolik natrénováno na šestistovce a jedu na ní v křeči, neumím se na ní ještě uvolnit, ale to doufám v budoucnu vyladím. Přes to všechno trápení a odjetí 18 kol na Hradeckém okruhu jsem závod dokončil na pátém místě, se kterým jsem byl nakonec spokojený.

Následovala krátká pauza a připravovali jsme se na závod supermono. Start do závodu se mi vydařil a již v prvním kole jsem si dokázal udělat dobrý náskok na druhého v pořadí a tento náskok jsem pomalu zvětšoval. Když už jsem viděl, že ho mám dost velký, trošku jsem polevil a v klidu dovedl famózní stroj Honda JP 450 z dílny Honzy Pavlíčka k výhře závodu v HK.

Jsem velmi rád že si vybral mě na pozici jezdce na jeho stroji a těší mě, že vidím jakou má radost, když vše funguje a ještě z toho jsou dobré výsledky. Takže tímto bych chtěl i konkrétně jemu poděkovat za skvělou přípravu motocyklu a pomoc a doufám, že i nadále nás budete spolu vídat na závodech českého roadracingu a to nejen v kategorii supermono. Velké dík patří taky teamu Willirace a panu Bednářovi kteří mi dali možnost jet na skvělé motorce, snad nám to příště vyjde lépe.

Petr Najman #69

start třídy do 600
start závodu Twin

Jan Markalous – Twin – 2. místo

Ahoj, rád bych v první řadě pochválil pořadatele za připravenou trať, která mi sedí a také za volné dva páteční tréninky navíc, kde jsme mohli nastavit motorku na sobotní kvalifikaci. Bohužel jsme se celé dvě sobotní kvalifikace potýkali s technickými problémy, které jsme naštěstí dokázali vyřešit do nedělního závodu a tímto patří velké díky Mufovi a také celému týmu, který se snažil udělat pro dobrý výsledek maximum.

První kvalifikace dopadla ne úplně podle mých představ. Celý trénink jsem se nemohl dostat do svého tempa a jak už jsem zmínil, motorka mi začala vynechávat. Druhá kvalifikace už byla o poznání lepší, motorka fungovala a já se držel na druhé pozici. To mě hnalo ještě dopředu, ale pak nastal další technický problém, který nás zlobil na začátku sezóny.  Opět musím vyzdvihnout skvělou práci Mufa a ostatních kluků v týmu!

Nedělní závod byl vypsaný na 18 kol. Start se mi povedl na výbornou a pár kol jsem držel první místo. V průběhu dalších kol závodu jsem se propadl na druhé místo. Věděl jsem, že nemá cenu se někam hnát a riskovat zbytečný pád.  Snažil jsem si v závěru závodu hlídat druhé místo a díky signalizaci od týmu z boxu jsem věděl, že mohu trochu zvolnit a dojet druhý.

Jsem velmi spokojený,  že se mi podařilo dodržet taktiku, kterou jsme si s tátou před závodem zvolili. Po dojetí  cílem  jsem se dozvěděl, že mi 2. místo stačí na vicemistra republiky, za co jsem také moc šťastný.

Celý tým odváděl celou sezonu skvělou práci, za co jim patří velké díky. Bez nich by nebylo možné dosáhnout tak dobrých výsledků. Také bych chtěl velmi poděkovat Ríšovi a Radkovi z DK AUTO MOTO RACING, Jakubovi Vobořilovi a Filipovi Drahošovi z VMD SOFTWARE a Vojtovi Kolomazníkovi z P4W, že mě celé ty roky podporují. V neposlední řadě bych chtěl velmi poděkovat panu Havlíkovi, že vyřešil závažný problém na motoru před tímto závodem.

Také jsem moc rád i za přátele, rodinu a známé, kteří se přijeli podívat na poslední závod sezóny a mohli být toho všeho součástí. Budeme se snažit připravit  co nejlépe na novou sezonu 2019 a také bychom se chtěli zúčastnit více zahraničních závodů. Tak nás sledujte na našem fcb profilu!

Michal Prášek

Michal Prášek – nad 600 – 1. místo, Grand finále – 2. místo

Závody na polygonu v Hradci Králové byly pro mě další novou zkušeností v mé kariéře, protože se nejednalo o klasický motodrom. Musím říct, že první dojmy z tratě byly docela divoké, protože nejsem zvyklý na road racing, ale každým kolem se mi to začínalo líbit.

V sobotu jsem měl hodně našlapaný program, protože mě čekaly dvě kvalifikace právě v Hradci na mém BMW a pak rychlý přejezd na závody minibiků, které se konaly na minikové dráze v Pardubicích. Nad moje očekávaní jsem první i druhou kvalifikaci v Hradci vyhrál a porazil i tak zkušeného závodníka jakým je Marek Červený. Jakmile skočila 1. kvalda v Hradci, tak jsem skočil do auta a jel jsem na závody minibiků, kde jsem bez tréninku startoval z posledního, tedy 17. místa. Tam jsem v jednom závodě po pádu jsem dojel třetí a druhý závod jsem po obrovské stíhačce vyhrál a dokonce zajel traťový rekord ve své třídě. Jen jsem dojel závod, skočil jsem v kombinéze za volant a jel do Hradce, abych stihl druhou kvaldu. Nakonec při příjezdu na okruh jsem měl ještě 10min rezervu.

Nedělní závod „volné nad 600ccm“ se jel na 18 kol, což byla pěkná porce kol na takto technickém okruhu. Start do závodu jsem nad očekávání nepokazil a do první zatáčky jsem se ujal vedení. Nasadil jsem rychlé tempo, ale Marka Červeného jsem pořád slyšel za sebou. Po několika odjetých kolech mě Marek předjíždí na brzy do první zatáčky, kde jsem mu to hnedka vrátil. Bohužel na další rovince mi vypadl kvalt a přišel jsem o vedení. Měl jsem obrovské problémy uchladit motorku, jak jsem jel těsně za Markem. Věděl jsem, že ho musím rychle předjet. To se mi podařilo na silné brzdy asi 6 kol do cíle. Pak jsem chytil dobré tempo a po desetinách jsem začal získávat  malý náskok. Závod se mi podařilo vyhrát, měl jsem vážně velkou radost, že jsme to s týmem dokázali.

Necelou hodinku po prvním závodě se jel ještě doplňkový druhý závod, na který jsme nebyli úplně přichystáni, protože jsme nečekali, že po prvním závodě budou gumy roztrhané. Takže byl velký fofr, přezout, vyvážit gumy, vyměnit destičky, doplnit benzín, celou motorku přejít, ale měl jsem tam opět jako mechanika svého tátu, který všechno suprově připravil.

Závod se jel ve velkém tempu, tentokrát jen na 10 kol. Po startu z prvního místa jsem se propadl na druhé za Máru. Hnedka v prvním kole jsem chtěl jít do vedení,  při výjezdu ze zatáčky jsme šli oba hezky do sebe, ale myslím si, že celou dobu jsme  to měli pod kontrolou. Mára mě nakonec porazil a já dojel těsně druhý.

Byla to vážně zajímavá zkušenost a velké díky patří organizátorům celého závodu, protože udělali vážně hezké závody, na které přilákali velké množstvím diváků. Velké díky patří celému týmu Roháč & Fejta motoracing, zejména Pavlovi Roháčovi a všem našim reklamním partnerům, kteří nás podporují.

Stupně vítězů třídy nad 600 ccm: Marek Červený, Michal Prášek a Aleš Nechvátal

Marek Červený – nad 600 – 2. místo, Grand finále – 1. místo

Já myslím, že to pro všechny dopadlo nad očekávání dobře, hlavně neděle, kdy přišlo dost diváků. Přišlo si, že jich bylo více, než loni. Bylo určitě povzbuzující, že to jde nahoru. Doufejme, že bude mít pořadatel chuť uspořádat i další ročník. Klasicky nás potrápilo počasí, ale to se dle předpovědi dalo očekávat. Z loňska každý věděl, kam jede a myslím, že trať byla připravená dobře a nebylo tam nic zásadního, na co by si měl člověk stěžovat.

U nás v litrech byla konkurence dobrá a díky Michalovi Práškovi jsme si perfektně zazávodili. Myslím, že může být spokojený on i já. Michal je dobrý závodník na dromech, navíc se svou školou jezdí v Mýtě, takže se dalo čekat, že bude na této trati rychlý. Byl jsem rád, že jsme si takhle zajezdili. S výsledky jsem spokojený a závěrečný závod Grand finále byl zajímavý. Tím, že to bylo poskládáno podle časů a že tyto menší zatáčky vyhovují více šestistovkám, tak to bylo vyrovnané. Nikdo nikomu nepřekážel.

Ve čtvrtek odjíždíme do Frohburgu, kde to bude poslední závod. I když je to napjaté bodově, tak tam panuje uvolněná atmosféra, protože je to poslední závod. Určitě se tam těším a budeme bojovat o to, abychom se dostali do první trojky. Budou tam také jezdci na divokou kartu z Anglie, takže ti určitě budou chtít zamíchat předními příčkami. Očekávám, že to bude rychlý a hezký závod a na čele by nás mohlo jet pět nebo šest, možná i víc.

Na závěr chci poděkovat mým sponzorům a týmu Wepol Racing, že se nám podařilo 2. a 1. místo v Hradci Králové a navíc se klukům v Bol d’Or povedlo zajet ve světě celkové třetí místo ve čtyřiadvacetihodinovce. Byla to pro nás krásná neděle jak v Hradci, tak na dálku ve Francii a všichni byli spokojení.

Marek Červený
Aleš Nechvátal

Aleš Nechvátal – nad 600 – 3. místo

Poslední závod v Česku je minulostí. Jsem moc rád, že vše dobře dopadlo, motorka je celá a nemusím řešit případné komplikace před posledním závodem, který mě čeká hned následující týden v Německu.

Trať v Hradci Králové je hodně technická a ne  ideální pro litrové motorky, ale  moc jsem si závody užil. Najezdil hodně kol a mám dobrý pocit, že jsem dobře potrénoval. Počasí nakonec dopadlo perfektně, kdy jsem všechny jízdy odjel na suchu.

V kvalifikacích jsem si vyjel celkové čtvrté místo na startu. Věděl jsem, že dokážu ještě zrychlit, takže jsem byl klidný a spokojený. Motorka fungovala jak měla. Po startu v nedělním závodě jsem si udržel čtvrté místo. Po trošku vlažnějším začátku mi přede mnou jedoucí Tomáš Borovka ucukl. Toho jsem ale po pár kolech dojel a jel za ním. Nakonec jsem Tomáše předjel a do cíle dojel na třetím místě.

Poslední smíšený závod šestek a litrů jsem se rozhodl nenastoupit. Cítil jsem se po závodě unavený, kdy jsem v posledním kole dostal křeč do pravé nohy od bolavých zad a hlavně jsem nechtěl riskovat případně komplikace před posledním závodem v Německu. Teď už se moc těším na můj letošní poslední závod. Samozřejmě strašně moc děkuji všem co mi o víkendu pomáhali, bez nich bych to nedal. Díky moc!

Aleš Nechvátal a Tomáš Borovka

Tomáš Borovka – 4. místo, Grand finále – 4. místo

V Hradci jsem loni nejel a nevěděl jsem do čeho jdu. Trať pro mě byl tvrdý oříšek, který mi po pátečních volných trénincích nešel vůbec rozlousknout. Na takovém typu trati jsem jel vůbec poprvé a rozhodně to bylo znát.

Sobotní kvalifikace pro mě hned dopoledne končila pádem v druhém kole a já si ošklivě narazil ruku, která opravdu bolela. Nebyl ale čas a motorka se musela začít rychle opravovat a ruka šla stranou. Do druhé kvalifikace se stihlo vše opravit a šlo se na to. Kvalda se nakonec vyvedla a já si vybojoval start z třetího místa.

Druhý den byl závod vyhlášen na 18 kol a já si říkal že to bude těžké, ale všichni mají stejné podmínky. Start se vydařil a první kolo jsem se udržel na druhém místě za Michalem Práškem, ale věděl jsem že je za mnou Mára, který mě okamžitě předjel a začala stíhačka za Michalem. Pár kol se mi dařilo držet na třetím místě, ale cítil jsem, že motorka úplně nefungovala podle plánu a já nechtěl zbytečně riskovat. Po předjetí od Aldy jsem se snažil ještě bojovat, ale prostě to nešlo a začala se ozývat i ruka. Do cíle jsem tedy dojel na čtvrtém místě, za které jsem byl moc rád.

Hodinu po hlavním závodě bylo vyhlášeno ještě grand finále a do závodu se spojili šestky s litrama. moc jsem přemýšlel jestli jet, ale bylo to prostě silnější a já odstartoval a vyjel si další čtvrté místo. Víkend byl hodně náročný jak psychicky, tak fyzicky a jsem rád, že jsem si zas zkusil něco nového. Teď se musí dát rychle motorka do kupy a ve čtvrtek se odjíždí na závody IRRC ve Frohburgu, kde se bude bojovat o hodně cenné body. Tak že držte palce, moc všechny zdravím a děkuji za podporu a pomoc.

Tomáš Borovka
start závodu nad 600 ccm

Dan Vysloužil – 5. místo

Hradec Králové? Pro mě doposud neznámá dosti technická dráha, která byla hodně náročná na fyzičku a podvozek mojí Kawasaki. Účast na tomto podniku byla v Dymokurech zavrhnuta, a tak jsem nechtě zmátnul své fanoušky. Dalo by se to vysvětlit jedině tak, že asi pět dní před samotnou událostí na polygonu mi jeden blízký fanoušek umožnil účast, za což mu velice děkuji. Z vlastních prostředků bych to neutáhnul. Sezóna neměla dobrý průběh, takže by mě to ani kvůli zisku nějakého bodíku, nijak extra nemrzelo.

V pátek jsem dorazil asi o půl desáté večer a rozbalil zázemí. Po dobrém večeru plném smíchu s přáteli jsem se odporoučel zalehnout a připravovat formu na sobotní kvalifikace. Po přejímkách jsem si v hloubi duše myslel, že by mi zdejší okruh mohl sednout. Opak byl ovšem pravdou a páteční volné jízdy mi v závěru víkendu chyběly. Do první kvalifikace jsem nastoupil s motocyklem připraveným od předešlých závodů v Dymokurech. Na dráze jsem zjistil spousty nerovností a místy velmi kluzkou vozovku. Zejména vodorovné dopravní značení polygonu vykazovalo špatnou adhezi s pneumatikou Kawasaki. Některé pasáže byly velmi úzké a možná i tím dosti nebezpečné, ale pro všechny stejné podmínky udělaly v neděli pěkné závody.

První kvalifikace byla opravdu jen o seznámení s dráhou a byla z toho 8. pozice s časem 1:21,170. Bohužel hned zprvu téhle kvalifikace havaroval Tomáš Borovka, kdy mě v pomalém tempu objížděl venkovní stopou a ztratil na nerovnostech grip zadního kola a byl z toho ošklivý pád. Tahle situace mě velmi mrzela, hlavně pro bolest Tomášovy ruky z uvedeného pádu. Do druhé kvalifikace jsem dolil nádrž do plna a vyrazil. Počasí přálo, a tak jsem byl i dobře naladěn a vyrazil na dráhu. Průběžně jsem se dostával do tempa a svůj čas ukrajoval. V předposledním kole jsem na výjezdu z první zatáčky téměř havaroval při prokluzu zadního kola a další setrvání raději ukončil. Nakonec z toho byla 6. pozice na gridu.

Na neděli jsem se dobře připravil a závod na 18 kol mi tedy moc radosti neudělal, jelikož jsem tušil, že to bude velmi náročné. Po kvalifikacích jsem též postřehnul problém se zadní tlumící jednotkou, ale bohužel jsem na to nenašel lék. Po závodě kategorie Twin jsem vyrazil na startovní grid a v hlavě jsem měl potencionální souboj s trojicí Leoš Hlaváček, Aleš Nechvátal, Tomáš Borovka. Start na bílou vlajku mě trochu překvapil, ale když není k dispozici alespoň statní vlajka tak je dobrá i bílá. Samotný odjezd se mi zdařil, ale bohužel jsem ztratil hned v první zatáčce, kde jsem zvolil špatnou stopu. V zápětí mě předjel Leoš Hlaváček a já se vydal ho pronásledovat. Kluci Tomáš a Alda se začali trochu odtahovat a já věděl, že se musím co nejdříve dostat před Leoše. Leoš nezvládnul brzdný manévr a já na tom vydělal a byl blíže souboji s Aldou a Tomášem. Kluci jeli pěknou pilu a já se dostal do jejich tempa. Snažil jsem se přitáhnout a to se mi po pár kolech podařilo. V jeden moment jsem na malou chvíli předjel Aldu, ale ten mi to zkušeně v zápětí vrátil. Nadále jsem za kluky držel Kawasaki pevně v rukou a tvrdili jsme muziku. Bohužel přes velmi neklidný motocykl v jedné z pasáží dráhy jsem asi 6 kol před šachovnicí začal ztrácet fyzičku a musel raději na úkor bezpečnosti slevit. Do cíle jsem dojel na 5. pozici s časem 1:15, za který jsem velmi rád. Závod jsem si užil a jsem rád že se mi dařilo s kluky držet krok.

Zázemí a organizace trochu pokulhávala, ale není se čemu divit při druhém ročníku. Doufám ,že na budoucí ročníky bude dostatek občerstvení, mobilních toalet a vody.

Sezóna v závodním tempu tedy definitivně pro mne končí a už se velmi těším na nadcházející sezónu 2019. Poděkovat chci partnerům Jihomoravský kraj, DOPRAVA SILNICE, Motokšeft Brno, Sebimoto, MOTOPOINT, EVA-MOTO.com, anonymnímu fanouškovi za závod v Hradci a celé mojí rodině. Můj velký dík pro Václava Svobodu, za poskytnutí podpory při celé mojí závodní kariéře a především velké díky za poskytnutí motocyklu na závod v Kopčanech.

Díky za rozhovor

Knedlíček

Autor příspěvku: Eva

Už pár let se pohybuji v motocyklovém prostředí jako redaktorka, která přináší aktuální informace ze závodního dění různých šampionátů, ale zajímám se také o novinky motorek a vše, co je spojeno s jednou stopou.