Příprava trati před závody v Hořicích

Již příští víkend se v Hořicích v Podkrkonoší rozjede další ročník slavného závodu 300 zatáček Gustava Havla. I když většina z nás obdivuje hlavně výkony jezdců na trati, velký obdiv si také zaslouží organizátoři a ti, kteří pro jezdce připravují trať, aby pro závody byla co nejbezpečnější. Hodně zajímavostí o tom pověděl v rozhovoru Tomáš Jenčovský, ředitel hořických závodů.

Zdroj: vlastní

Právě jsme na hořické trati, kde se chystáte na letošní závody 300 zatáček Gustava Havla. Jak brzy před závody musíte zahájit přípravy, protože trať je dlouhá a navíc nebezpečná.

„Vzhledem k tomu, že se každý rok snažíme bezpečnost posouvat trochu dál, tak práce na trati je hodně, navíc je trať hodně členitá. Začínáme téměř tři týdny před závody, aby se všechno stihlo a v pátek před závody byla trať víceméně připravená. Je to tedy práce na tři týdny. Ideální je s přípravami skončit ve čtvrtek večer, protože v pátek už zažíváme frmol kolem víkendu. Ne vždy se trať podaří připravit ve čtvrtek, ale věřím tomu, že se nám to letos podaří.“

Jak se to vyvinulo například za posledních deset let?

„Když jsem před třinácti lety začínal na závodech v Hořicích připravovat trať, tak se začínalo v úterý v týden závodů. Příprava trvala v podstatě čtyři dny a nyní je to bezmála dvacet dní, takže se to změnilo opravdu hodně.“

Jak je to vzhledem k počtu lidí? Je to stejné nebo máte více těch, kteří se na tom podílí?

„Tam je to trochu naopak, než bychom si představovali. Materiálu je čím dál tím víc, ale lidí čím dál tím méně. Kvůli tomu sháníme dobrovolníky kde se dá. Dříve bylo lidí na práci mnohem víc, nyní už mi přijde, že to nadšení opadá. Práce je více a lidí méně, což je něco s čím bojujeme každý rok. Je to věc, kterou bychom chtěli do budoucna změnit, protože v těch pár lidech je to těžké. Dnes nás tu je kolem 15 lidí, což je na takhle dlouhý okruh a tolik materiálu strašně málo.“

Tomáš Jenčovský

S čím to všechno začíná, jaký máte postup příprav?

„V základu je začít s lesními úseky, abychom co nejméně omezovali lidi ve městě. Naváží se žoky, dřevěné bariéry. Poté, jak postupuje čas, tak se bariéry staví, dělají se záchytné sítě, ale vždy je základ začít v lese, aby se to do města dostalo co nejpozději a my co nejméně omezili hořické obyvatele.“

Ti z toho možná nejsou moc nadšení, když jim před dům vystavíte balíky.

„Musím říct, že není moc lidí, kteří by byli vyloženě proti tomu. Většina to chápe, ale samozřejmě, že se najdou výjimky, kterým to vadí. Myslím si, že jich není tolik, jako dříve, když jsem začínal.“

Kolem trati je také spousta značek, ty odmontováváte všechny nebo některé ne?

„V základu ty, které jdou odmontovat, tak odmontujeme. To je ale práce až na sobotu ráno nebo pátek večer, abychom někde nezpůsobili nějakou dopravní komplikaci. Takže jde o práci na poslední chvíli. Ty, které jdou, tak se snažíme sundat, protože je to zbytečná pevná překážka, pokud tam zůstane.“

Máte nějaký harmonogram kde a kolik čeho vyskládat?

„Určitě. Máme takový manuál na postavení trati. Přibližně před třemi lety se všechny úseky nafotily ze všech možných úhlů, dále tu jsou zaznamenány počty balíků a bariér. Samozřejmě, že se to za ty tři roky někam posunulo, ale v podstatě jedeme základ podle tohoto manuálu. Letos to plánujeme nafotit znovu, abychom manuál aktualizovali.“

Jak často musíte balíky měnit, jakou mají životnost?

„My pořád doplňujeme. Každý rok se jich snažíme udělat třeba o sto více, než rok předtím, abychom to mohli posílit. Samozřejmě, že ty první už odchází. Přibližně vydrží asi pět let, protože se poškozují tím, jak se tahají po silnici a na auto, můžou se roztrhnout. Materiál se musí obměňovat a letos jsme vyměnili přibližně padesát žoků, které už nevydržely nápor závodního víkendu.“

Co je vlastně uvnitř?

„Všechno měkké. Jsou tam igelity, pet lahve a nyní ty nejlepší, které máme, obsahují gumové odstřižky z různých věcí nebo plováků, které drží tvar a nesáknou vodu. Tyhle jsou nejlepší, které máme, ale samozřejmě, že někde jsou i naplněny igelity. Co se týče slámy, tak to prakticky už nepoužíváme, jen v podobě velkých balíků před pořadatele na cílové rovince.“

Kde sháníte materiál na tyto balíky?

„Máme jednu společnost z Hradce Králové, která nám to v podstatě zdarma dodává, případně za nějaké lístky. Vždy si k nim přijedeme a materiál přepytlujeme do našich prázdných žoků. Tohle funguje dobře.“

Jak je to s dřevěnými bariérami?

„To probíhá tak, že nakoupíme dřevo a musíme si je sami sbít, takže to je vlastní výroba.“

A sítě vlastně nakupuje Autoklub.

„Ty úplně první sítě jsme si nakoupili sami, ale nyní je to již několik sezón, co sítě nakupuje Autoklub České republiky. V tom nám hodně pomáhá. Sítí máme několik set metrů, možná kilometry. Hodně to pomůže a pro ochranu jezdců je to možná to nejlepší, co na trati je.“

Kolem svodidel jsou také v jednom úseku pneumatiky, ty jsou jen tam?

„Snažíme se pneumatiky co nejvíce omezit, protože je s nimi horší manipulace a také jsou tu problémy se skladováním, takže jsou prakticky jen u těch svodidel.“

Kolik toho musíte mít navíc, pokud by se něco v závodě rozbilo, případně někdo vletí o bariér a úplně je poškodí.

„Vždycky máme alespoň dvě až tři náhradní sítě, máme i náhradní kůly, které je drží. Co se týče dřevěných bariér, tak nám musí zbýt přibližně patnáct kusů. Samozřejmě, že když do nich nabourá motorka, tak jsou na odpis. Všechno se snažíme mít jako náhradní díly. Máme to u svozového vozu, aby se to v případě, že se něco stane, dalo opravit nebo nahradit.“

Mluvil jsi o tom, že své zásoby stále navyšujete, vejde se vám to ještě do haly?

„No, nyní se to vejde, ale vypadá to, že letos je to poslední rok, kdy se nám to tam všechno vešlo a budeme muset najít nějaký další způsob, jak to řešit dál. Nyní už je hala plná po střechu.“

Kolik toho je na množství, kila nebo další jednotky?

„Jsou to tisíce. Velkých ochranných žoků je kolem tří tisíc, těch menších úzkých pytlů je také zhruba takový počet. Jsou to tisíce kusů. Před třemi lety jsme to počítali a bylo toho 20 návěsů za kamion. Materiálu je opravdu hodně, plus dřevěné bariéry, sítě a další. Řekl bych, že za posledních pět, šest let se to na počet minimálně zdvojnásobilo.“

Chce si tento materiál od vás půjčit i jiný klub?

„Spolupracujeme s klubem v Jičíně. Když mají nějakou nouzi, tak jim vypomůžeme. Máme to k nim nejblíže. Nepůjčujeme ve velkém množství, spíš jde o drobné věci, které chybí. S klubem v Jičíně spolupracujeme od začátku obnovení závodů v tomto městě.“

Jak je to s neukázněnými diváky, neničí během víkendu bariéry například pod vlivem alkoholu?

„Dříve to bylo hodně, hlavně od startu na náměstí. V sobotu ráno jsme přišli na trať a úseky byly popadané, poničené, lidé si to chtěli vyzkoušet, skákali do nich atd. Nyní spolupracujeme s ochrannou agenturou a městskou policií. Obojí trať každou hodinu projíždí, takže to vychází, že přibližně každých 20 minut je trať projetá a hlídaná. Tím se tato poškození hodně eliminovala, což je pro nás velká pomoc, protože se stávalo, že ranní opravy byly velké. To samozřejmě zdržovalo celý program a vše se muselo připravit. Další věcí je i to, že nám do toho narazili a spadli motorkáři, kterým to nevyšlo.“

Trať je samozřejmě vzhledem k provozu i pracím kolem ní znečištěná, jak tohle řešíte?

„My máme domluveno od technických služeb velké zametací auto, které trať v pátek projede a téměř celý den ji projíždí, aby ji celou minimálně dvakrát zametlo. Na trať vyjíždí ještě v sobotu a případně i neděli ráno před tréninky, aby na ní nebyly žádné nečistoty a byla dobře připravená.“

V jaké kondici je asfalt nyní po zimě, plánujete něco nového?

„Musím říct, že je to něco, z čeho mám největší strach. To si myslím, že nejvíce ohrožuje závody v Hořicích. Troufám si říct, že je to hrozba již na příští rok, protože asfalt je v takovém stavu, že některé úseky nejsou v dobré kondici. Nechci říct, že jsou nesjízdné, to ne, ale musí se na tom začít pracovat, jinak tady závody brzy skončí.“

Ve městě jsem si také všimla, že se také natírají obrubníky, to děláte jak často?

„Natírání obrubníků je práce přibližně na dva dny, pokud to dělají dva lidé. Obrubníky letos natíráme po třech letech.“

Jak to bude nyní s uzavírkami, protože na hořickém obchvatu budou opravovat most?

„To se naštěstí závodů nedotkne, protože objížďka je na kraji města a objízdných tras, které jsou kvůli závodům, se to nedotkne. Je jasné, že nápor diváků, kteří budou přijíždět na závody, asi bude a tato další objížďka může příjezd zkomplikovat. Závodu jako takového nebo parkování se to nedotkne. To bude trvat rok a půl, takže to ovlivní i srpnové závody a příští ročník 300 ZGH.“

A co závěrem?

„Rád bych požádal všechny, kteří by měli čas, aby nám přišli se stavbou trati pomoci. Zároveň chci poděkovat všem, kteří se na přípravě závodů podílejí.“

Moc děkuji za rozhovor a hořickým závodům přeji, abyste nalezli více dobrovolníků a zároveň do příští sezóny nový asfalt. 

Autor příspěvku: Eva

Už pár let se pohybuji v motocyklovém prostředí jako redaktorka, která přináší aktuální informace ze závodního dění různých šampionátů, ale zajímám se také o novinky motorek a vše, co je spojeno s jednou stopou.