YART Yamaha vítězí při 8 h Slovakia Ringu, Mercury Racing bere výborné 6. místo

Máme za sebou další závod mistrovství světa Endurance, který se odjel na Slovakia Ringu a trval osm hodin. Náročný závod, ve kterém panovaly vysoké teploty, nejlépe zvládl tým YART Yamaha, který vyhrál. Výborný výkon opět podal český tým Mercury Racing, který až do posledních metrů bojoval o 6. místo s továrním týmem Suzuki.

I když by se mohlo zdát, že závod dlouhý několik hodin nemůže přinést zajímavou podívanou až do posledních minut, opak je pravdou. To jsme zažili při závodě na Slovakia Ringu, kde se jel druhý ročník osmihodinových závodů. Na slovenském okruhu se sešla světová špička mistrovství světa Endurance a o vítězství se bojovalo až do posledních minut. O vítězství proti sobě jeli dva týmy Yamahy – YART a GMT94. Rozdíl mezi oběma byl v cíli méně než 32 vteřiny, takže stačilo jedno zaváhání či další výměna v boxech a pořadí by bylo opačné.

Rakouský tým YART se dostal do vedení po přibližně hodině a půl závodu, který byl odstartován oproti původnímu harmonogramu o dvě hodiny dříve. Broc Parkes, Marvin Fritz a Max Neukirchner dokázali od té chvíle závod kontrolovat i přes to, že měli problémy s elektronikou. Velice dobré tempo měli jezdci GMT94 David Checa, Niccolò Cnapea a Mike Di Meglio. Samozřejmě, že o vítězství se snažil bojovat tým, které startoval z pole position – F.C.C. TSR Honda France s Freddym Forayem, Alanem Techerem a Joshem Hookem. Freddy dokázal během závodu zajet nejrychlejší kolo s časem 2:04,185 a nakonec to byli právě oni, kteří doplnili stupně vítězů. Díky tomu se také dostali do průběžného vedení šampionátu, ale jen o jeden bod na GMT94 Yamahu.

Z českého pohledu byl samozřejmě nejsledovanější tým Mercury Racing, za který startovali Karel Hanika, Jakub a Matěj Smržovi. Do závodu startoval Kája, jehož start byl jedením z nejvydařenějších v jeho dosavadní kariéře v endurance. Po startu z 8. místa se dokázal udržet na stejné pozici, navíc bojoval o místo šesté. Během první zastávky v boxu ho vystřídal Jakub Smrž, který to měl na trati těžké, protože se začalo stále více oteplovat a přilnavost pneumatik nebyla nejlepší. Jako třetí vyrazil na trať Matěj Smrž. Všichni tři jezdci většinu závodu udržovali osmou pozici. Vytrvalostní závody jsou hlavně o výdrži, jak jezdců, tak techniky a právě technika některým týmům nevydržela, případně jim došel benzin. To samozřejmě míchalo pořadí, ale jezdci týmu Mercury Racing dokázali udržovat pozici blízko k Top5.

Technický problém se nevyhnul továrnímu týmu Suzuki (SERT), který dostal během závodu penalizaci za neoznačené pneumatiky během páteční kvalifikace. Týmy třídy EWC mají k dispozici dvacet nálepek na pneumatiky pro osmihodinový závod, týmy třídy Superstock jich mají třináct. Kvůli tomu dostala Suzuki penalizaci stop&go. Během závodu měli také problémy s brzdami, podobný problém, jakému čelili i při 24hodinovém závodě v Le Mans. V závěru závodu se začínali dotahovat na tým Mercury Racing, který se snažil udržel šesté místo. V jednu chvíli si Matěj Smrž hezky zazávodil s týmem Bolliger Switzerland, takže to na trati vypadalo jako při běžném hodinovém závodě a ne jako při endurance.

Z důvodu udržení šestého místa v posledních výjezdech tým Mercury Racing zvolil strategii, že se Karel Hanika přehodí s Matějem Smržem, který poté závod dokončil už v přibližně dvaceti minutách. Karel měl během víkendu lepší časy, takže se snažil udržet náskok na jezdce za sebou. Mates vyrazil na trať na použitých pneumatikách po Kájovi, protože se motorka jen dotankovala, aby se neztratil čas s výměnou pneumatik. Tým Suzuki výrazně stahoval svou ztrátu na české jezdce, takže to bylo napínavé až do samotného závěru. Nejen, že se začalo stmívat a bylo to pro závodníky těžké, ale juniorskému týmu Suzuki bouchl motor a přišly obavy, zda není olej na trati. Do tohoto boje se ještě přimíchali pomalejší jezdci, takže se rozhodovalo prakticky v posledním kole závodu. Matěj Smrž nakonec udržel šestou pozici o 0,767 s a mohl s týmem oslavit parádní šesté místo. Díky tomu udrželi také průběžné páté místo v šampionátu. Za nimi skončil jak tovární tým Suzuki, tak Kawasaki.

Ve třídě Superstock vyhrál tým Yamaha Viltais Experiences, který protnul cílovou čáru na celkovém 10. místě, takže Yamaha ovládla obě třídy. Za ně jeli Axel Maurin, Florian Alt a Vincent Lonbois. Na druhém místě skončili Clément Stoll, Guillaume Antiga a Stéphane Egéa z týmu Atomic 68 Suzuki a stupně vítězů doplnil tým Gert56. To díky tomu, že jejich soupeři měli v závěru závodu problém, hlavně tým Tati Beajolais Racing, kterému došlo palivo. I přes to dokázali ve své třídě nakonec dokončit závod na pátém místě.

Velkou smůlu zažil již zmíněný juniorský tým Suzuki, kterému uniklo pódium až deset minut před koncem závodu po problému s motorem. Louis Rossi se snažil motorku dotlačit do boxů, ale mechanikům už se nepodařilo motorku rychle opravit. Tým Moto Ain, favorit této třídy, ztratil veškerou naději na vítězství po pádu Roberta Rolfa v úvodu závodu. Nakonec skončili šestí ve třídě Superstock. Sedmou pozici v této třídě obsadil tým Extéria Racing, za který jeli Ladislav Chmelík, Martin Choy a Tomáš Zajíc. Původně měl jet Miroslav Popov, ale ten se při úterním testu těžce zranil, takže skončil v nemocnici. Míra při svém večerním tréninku najel na vlhké místo na trati a přišel nepříjemný highsider, při kterém si natřikrát zlomil pánev, navíc s posunem. Nakonec byl převezen do královéhradecké nemocnice, takže mu přeji brzké uzdravení. Problémy měl také Láďa, který měl od závodu v Le Mans zánět šlach v pravé ruce a těžko ovládal plyn a brzdu.

Příští vytrvalostní závody mistrovství světa Endurance se pojedou v německém Oscherslebenu druhý víkend v červnu.

Výsledky závodu

Gold Race třídy Sidecar

Ještě před vrcholem závodního víkendu, kterým byl osmihodinový závod, čekal závodníky mistrovství světa sidecar druhý závod. Tento závod už byl vypsán na 13 kol, takže šlo už o plnohodnotný závod, oproti prvnímu závodu na sedm kol. Do závodu startovali z pole position bratři Tom a Ben Birchallovi, kterým první závod nevyšel kvůli technickým problémům.

Hned po startu závodu se na čele vytvořila čtveřice, která byla velice vyrovnaná a v každé zatáčce to bylo hodně těsné, takže o vítězství to bylo velice napínavé. Celkem tu byly dvojice Tim Reeves/Mark Wilkes, Ben Birchall/Tom Birchall, Bennie Streuer/Kevin Rousseau a vítězové prvního závodu Pekka Päivärinta a Jussi Veräväinen. V závěru závodu pak první dvojice jela o vítězství a druhá o posední místo na stupních vítězů.

Ještě v posledním kole se dvojice bratrů Birchallových na chvíli dostala na první místo, ale Tim Reeves s Markem Wilkesem se nechtěli prvního místa vzdát a do posledních dvou zatáček se vrátili do vedení. To nakonec uhájili o 0,401 s. Na třetím místě skončili Bennie Streuer a Kevin Rousseau, kteří za sebou nechali finskou posádku také o čtyři desetiny vteřiny.

Za touto čtveřicí se postupně udělala mezera přes půl minuty, kde ale jela další čtveřice bojující o páté místo. Jedna posádka z tohoto boje nakonec odpadla v polovině závodu, nicméně mezi ostatními to bylo podobně napínavé, jako na čele závodu. Z pátého místa se nakonec radovali Lukas Wyssen a Thomas Hofer. Na šestém místě skončili Alan Founds a Thomas Christie a sedmí skončili Peter Kimeswenger a Jens Lehnertz.

Výsledky závodu