Zdroj: Tisková zpráva
Foto: Milan Kubín
Třetí květnový víkend se v Hořicích v Podkrkonoší odjel 60. ročník závodů 300 zatáček Gustava Havla. Celý závodní víkend panovalo dobré počasí, přesto byl program značně poznamenám spoustou přerušení. Petr Najman na náročné trati startoval opět ve třídách Supersport 600 a Supermono, i když se dál zotavuje z loňského zranění.
Závod šestistovek musel být po startu přerušen červenou vlajkou, ale incident se udál až za Petrem, takže bez problémů mohl odstartovat do restartovaného závodu. Ve velké konkurenci, která se do Hořic sjela, získal skvělé páté místo. V závodě Supermono bylo také přerušení, navíc se již projevila únava z předchozího závodu. Přesto dokázal severočeský závodník získat skvělé druhé místo a z Hořic si tak odvezl krásnou trofej, speciálně navrženou pro tento ročník.
Nyní se Petr Najman chystá na druhé kolo letošní sezóny závodů IRRC, které se pojede za dva týdny v německém Schleizu (2. – 4. 6. 2023).
Petr Najman
„300 zatáček Gustava Havla, vrchol sezóny na začátku sezóny. Jako v posledních pár letech jsme do Hořic vyrazili bojovat do tříd Supersport 600 a Supermono. Byl jsem zvědavý, jak mi to tam půjde po zranění, ze kterého se stále dostávám. Řekl bych, že je to jedna z nejnáročnějších road racingových tratí v Evropě. Začali jsme sobotními kvalifikacemi. V Supersportech jsem ráno zajel druhé místo a cítil se dobře. Měl jsem dobré tempo, ale vždy jsem vydržel odjet jen pár kol a poté už jsem musel zastavit a odpočinout si kvůli ruce. Ve druhé kvalifikaci jsem zajel třetí místo, s celkem dobrým časem 2:19,4, s čímž jsem byl spokojen. Nebylo to o moc pomalejší, než co jsem zajížděl před zraněním. V Supermonu jsme byli favorité já a David Datzer, ale David měl tovární Krämer, tak bylo jasné, že bude rychlý. Popravdě jsem ani neměl ambice s ním soupeřit, protože pořád beru ohledy na ruku a na to, abych nespadl a vše bylo v pořádku. Samozřejmě, že jsem to předem nechtěl vzdát. V sobotu bylo celkem náročné zajet dobrá rychlá kola, protože bylo hodně přerušení. Výsledkem sobotních kvalifikací bylo to, že jsem si v obou třídách vyjel místo v první řadě, což bylo hlavní a skvělé. V Supermonech jsem skončil druhý a v nabité konkurenci Supersportů 600 třetí.
Na neděli jsme se moc těšili a říkali si, že už jsme si všechno špatné vybrali v sobotu, protože incidentů bylo opravdu hodně. První pro mě byl závod Supersportů. Do něj se mi podařilo dobře odstartovat a byl jsem třetí v závěsu za Jornem Hambergem, což byla moje taktika. Chtěl jsem se chytit jeho a Máry Červeného. Bohužel hned po vyjetí do města už byly červené vlajky. Pak jsme zjistili, že spadlo více jezdců a moc se nevědělo proč. S odstupem času se ukázalo, že Kamilovi Holánovi unikala z motorky chladící kapalina, na čem sám uklouzl a po něm spadli další. Kvůli tomu bylo dlouhé zdržení, protože bylo hodně zraněných a opravovala se trať. Zdržení bylo asi hodinu a půl a když už to vypadalo na to, že pojedeme, tak museli organizátoři řešit zranění diváka a zásah záchranné služby. Opět se tedy závodění odkládalo a na restartovaný závod jsme čekali možná dvě hodiny. Druhý start se mi opět podařil, jen se prohodilo pořadí, nyní byl první Jorn Hamberg, druhý Marek Červený a já jel třetí. Dostal jsem se do docela dobrého tempa a udělal si náskok kolem tří vteřin. Ten jsem dokázal držet do přibližně půl závodu, ale poté už jsem začal ztrácet sílu a cítil, že to není ideální. Rozhodl jsem se zvolnit, abych neudělal zbytečnou chybu. Kvůli tomu mě poté předjeli Wolfi Schuster a Ilja Caljouw. Já si tak do cíle dojel pro páté místo. Top5 si myslím, že v tak nabité konkurenci jubilejního 60. ročníku 300 zatáček Gustava Havla nebylo vůbec špatné. Hlavní je, že vím, že mám dobré tempo a když mám sílu, tak dokážu jet stejně rychle. Nyní to chce ještě čas, než bude vše stoprocentní.
Poté jsme nastoupili do závodu Supermono, do kterého jsem dobře odstartoval a byl hned v závěsu za Davidem Datzerem. Chtěl jsem držet jeho tempo, ale opět byly červené vlajky kvůli pádu. Znovu restart a byl to stejný scénář. Jel jsem druhý za Davidem a snažil se od začátku tahat, protože závod se jel jen na pět kol. Chtěl jsem si opět udělat náskok na ostatní. Po druhém kole byla za mnou mezera kolem tří až čtyř vteřin a to jsem s snažil udržet. Jelikož už jsem byl po závodě Supersportů, tak jsem neměl takovou sílu a věděl, že budu rád za druhé místo. To se mi podařilo udržet a dojel jsem si v Supermonech pro bednu na výročním ročníku. Určitě jsem spokojený, motorky fungovaly, neměly technické závady a za to jsem šťastný. Hodnotím to pro nás jako další dobrý závod pro někoho, kdo se stále zotavuje. Nyní už se chystáme na další závody IRRC, které budou za čtrnáct dní ve Schleizu. Závěrem chci popřát všem zraněným jezdcům brzké uzdravení a poděkovat všem za podporu.“
