Lukáš Kvapil po třetí etapě Africa Eco Race

Lukáš Kvapil po třetí etapě Africa Eco Race

Hodnocení třetí etapy Africa Eco Race od Lukáše Kvapila.

Hodnocení třetí etapy Africa Eco Race od Lukáše Kvapila.

Zdroj a foto: Radoslav Holan

Ve třetí etapě  vedoucí z Agdalu do Assa letošního ročníku Africa Eco Race čekalo na lehce prořídlé závodní pole téměř 401 ostrých kilometrů, ve kterých číhaly záludné brody, ale i fesh-fesh písek, občas i v tomto pořadí. Šlo o další poměrně náročný den, ze kterého se ale náš závodník Lukáš Kvapil vrátil do bivaku evidentně spokojený a s úsměvem ve tváři.

Lukáš Kvapil – 28. místo (32. místo průběžně)

„Dneska ráno byla zase příšerná kosa, ale už jsem byl z předchozího dne poučený. Tak jsem se oblékl a říkal jsem si, kde si to asi sundám, zda na 200 nebo 250 km. Ten přechod, kdy ráno je -1 a přes den 30, to je prostě hrozný. Ale vyrazil jsem, byl jsem pěkně zateplený a během prvních 100 km jsem tak nějak zase začal předjíždět ty lidi. Dostal jsem se do té fáze, že když den předtím jsem byl 36., tak mi to bylo líto, protože jsem prostě závodník. Ale vzápětí jsem si řekl: „Uklidni se…“ …no, a zabloudil jsem! Ale nebyl jsem sám. Představ si, že se sjede 10 motorkářů, každý z jiného pruhu a teď, co uděláš? Každý říká: „Jedeme tam, tam, tam…“ …ale musíš se rozhodnout. A já jsem se rozhodl ještě s jedním a jeli jsme úplně jinam, než ostatní, takže doufám, že nedostanu nějakou penalizaci… Ale my jsme si zajeli asi 5 km a pak jsme se vrátili na trať.“

Lukáš Kvapil

„Trochu nepříjemné bylo, že jak jsem dneska startoval poslední, tak dvě minuty za mnou vyrážely auta a kamiony. Udržel jsem to asi 100 km a pak mě začali předjíždět. Co ale bylo fakt super, tak ráno za mnou přišel Marian ze Slovenska. On jede Top10, přišel a říká: „Hele Lukáši, včera jsem tě viděl a děláš to prostě špatně. Musíš jet víc vpravo, neboj se toho, oni ty pointy tam nemají přesně daný v těch dlouhých pistách.“ A tohle prostě na Dakaru není, aby někdo, kdo jede vepředu, za tebou přišel, že tě viděl, když tě předjížděl… A nebo ten francouzský tým, co jede podporovaný továrnou. Včera za mou přišli a ptali se, co bylo za problém, co se mi stalo…? Že jsem jel moc hezky a kdyby něco, ať se jich klidně chytnu. To… prostě nechápeš. Samozřejmě v maximálně pozitivním významu.“

Lukáš Kvapil

„Prvních 200 km bylo super, ale při tankovačce jsem si zapomněl doplnit vodu do camelbagu a po 300 km jsem už neměl vodu. Naštěstí tam byli záchranáři, takže jsem u nich zastavil a oni mi vodu dali. Jinak se mi dnešek moc líbil. Sice teda nevím jak jsem dojel, ale strašně jsem si zlepšil tu chuť po včerejšku. Včera jsem hodně zahořknul, jenže ono je to těžký. Ti jezdci, kteří jedou špičku, mají za sebou pět, šest Dakarů a já si nechci na nic hrát. Na zázemí si nemůžu stěžovat a dneska jsem opravdu rád, že jsem v cíli, protože těch 400 km bylo fakt náročných.“

„Rozhodně nejtěžší byl ale fesh-fesh. Jakmile jsem ho tam viděl a pořadatelé ho fakt zdůraznili, tak jsem si vzpomněl na fesh-fesh, jak jsem se v něm rozsekal před dvěma lety v Jižní Americe. Jenže tady nebyl fesh-fesh kousek, ale dobrých pět kilometrů. A tam nepomůže nic jiného, než se posadit na zadek, držet plyn a poslat to tam. A jakmile zvolníš,… tak jsi prostě v prdeli. Plus teda byly ještě neskutečný brody, kde jsem měl vodu do půlky motorky a vůbec jsem nevěděl, kudy jedu a nedalo se jet jinudy. A z brodu do fesh-feshe? To jsi úplně obalený… Ale to je už za námi, jede se dál. Zítra nás čeká čtvrtá etapa se skoro 500 ostrými kilometry!“