Zdroj: Tisková zpráva, foto: Milan Kubín
První zářijový víkend je již neodmyslitelně spojen se závody v Dymokurech, které pořádá Road Racing Club Dvůr Králové n. L. pod záštitou CAMS. Po třech letech sem zavítal také Petr Najman, který se původně přihlásil jen do závodů třídy Supermono. Krátce před závody mu bylo nabídnuto, zda by nechtěl závodit i na půjčené motorce ve třídě Supertwin. Takovou nabídku nemohl odmítnout, pořadatelé ho přijali, a tak jsme ho nakonec viděli startovat ve dvou kategoriích. Petr opět potvrdil svou dobrou formu a patřil mezi favority víkendu. Ve třídě Supermono si dojel pro suverénní vítězství. V Supertwinech ladil nastavení půjčeného stroje, ale i tak dokázal v závodě držet skvělé tempo a z Dymokur si odvezl druhé místo.
Výsledky z Dymokur: https://old.sporttiming.sk/vysledky/20230902_dymokury.html
Nyní všechny fanoušky srdečně zve na závody Oberlausitzer Dreieck, kde se představí se všemi svými motorkami již tento víkend.
Petr Najman
„V Dymokurech jsem naposledy startoval v roce 2020, takže jsem se sem těšil. Měl jsem startovat ve třídě Supermono, ale týden před závody mi zavolal Matys Vlach, zda bych se nechtěl svést na jejich Aprilii ve třídě Supertwin. O tom jsem nemusel dlouho přemýšlet. Jsem zvyklý jezdit dvě třídy, a navíc mě lákalo se svést na Aprilii od kluků, kteří ji mají skvěle připravenou. Akorát bylo dlouho po přihláškách do závodu, takže jsme se modlili a doufali, že nás Petr Civín ještě přijme. Nebyl to problém, a tak jsme se dostali i do závodu kategorie Supertwin, kde jsem už tři roky nejezdil. Kluci přijeli ve středu večer z Manu a ve čtvrtek ráno mi přivezli motorku, takže jsem stačil akorát přehodit své kapoty, nastavit stupačky a vyrazili jsme do Dymokur.
V Dymokurech jsem v první kvalifikaci Supermono zajížděl motor. Ke konci tréninku jsem stihl zajet dvě, tři rychlá kola a skončil první. Poté jsem se připravoval na Supertwiny, kde jsme vůbec nevěděli, s čím začít. Kluci o Wepolu mi poradili s převodem. Dal jsem to, co jedou oni celou sezónu. V prvním tréninku jsem se hlavně seznamoval s motorkou, protože jsem na ní nikdy předtím nejel. Skončil jsem na třetím místě, takže jsme byli spokojení. Zároveň jsem věděl, že nás čeká dost práce na motorce. Změnili jsme nastavení podvozku a vyměnili převod.
Ve druhém tréninku Supermono jsem zajel pět rychlých kol. Stačilo to na první místo, i když chvíli to vypadalo, že jsem druhý kvůli chybě v časomíře. Daniel Zörnweg vylepšil rekord okruhu asi o 3,5 vteřiny, což bylo divné. Poté se přišlo na to, že měl špatný transpondér. Zůstalo mi tak první místo. Ve druhé kvaldě Supertwinů už motorka fungovala mnohem lépe, podvozek byl lepší, ale pořád jsem se pral s převodem. Musím teda také zmínit velký provoz na trati, protože skoro nešlo zajet čisté kolo. Podařilo se mi i tak zlepšit čas a skončil jsem druhý. To byl náš cíl, takže jsme byli spokojení. Nicméně převod mi pořád nedal spát a po konzultaci s Márou Červeným, kterému tímto chci moc poděkovat za věcné rady k Supertwinu, jelikož na něm jede už celou sezónu, jsme se vrátili k převodu z prvního tréninku. Modlil jsem se, aby to fungovalo.
První závod jsme odjeli v kategorii Supermono. Podařilo se mi dobře odstartovat a držel si první místo. Začal jsem si budovat náskok, ale bohužel ve čtvrtém kole byl hromadný pád poté, co jezdci uklouzli na oleji. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Závod byl přerušen a poté restartován na osm kol. Po startu jsem se znovu dostal na první místo a klukům ujížděl, ale ve třetím kole se mi motorka začala víc hřát. Věděl jsem, že máme nový velký chladič, takže to není jen teplotou. Proto jsem trochu zvolnil a hlídal si náskok. Málem jsem to promrhal, protože se ke mně kluci v posledním kole už dost přiblížili. Musel jsem proto na závěr zatáhnout, abych si to pohlídal. To se podařilo a motorku i sebe jsem v pořádku dovezl na prvním místě.
Měli jsme z toho velkou radost a začali se chystat na závod Supertwinů. Pořád jsem nevěděl, jaké to na té motorce bude. Navíc, tahle třída byla nejvyrovnanější z celého závodního víkendu a spousta jezdců byla v rozdílu jedné vteřiny. Těšil jsem se na to, ale pořád mě v hlavě vrtal převod a start. Nikdy jsem na této motorce nestartoval, a tak jsem si chtěl start vyzkoušet do zahřívacího kola. Ten se mi moc nepovedl, ale říkal jsem si, že to do závodu bude lepší. Do závodu jsem odstartoval relativně dobře, ale jak motorku a spojku nemám ještě načtenou, tak v poslední fázi pouštění spojky, když už jsem si myslel, že se motorka dobře rozjela, jsem ji pustil a najednou jsem jel po zadním. Než jsem to srovnal, tak jsem se propadl na páté místo. Po první zatáčce jsem se dostal na třetí místo za Marka Červeného a první jel Lukáš Fikker. Marek Červený jel první kolo za ním, pak se přes něj dostal na rovině a já se dotáhl za Lukáše Fikkera. Nedařilo se mi přes něj dostat na rovinách, protože mu motorka jela opravdu hezky. Vždy jsem se na něj dotáhl v technických pasážích. Vytipoval jsem si místo, kde by to šlo a připravil se na to. Měl jsem rychlý výjezd ze zatáčky a pak šel dobře na brzdy, tak jsem se pod něj dostal. Získal jsem druhé místo, ale Marek Červený už si na nás udělal náskok asi pět vteřin. Byl jsem spokojený s druhou pozicí a chtěl ji udržet. Počítal jsem s tím, že se mě bude Lukáš Fikker držet a bude to zkoušet, ale věřil jsem tomu, že mi moje taktika jízdy vyjde a že se přede mě nedostane. Zkoušel to, ale vždy jsem pozici udržel. Ke konci závodu bohužel přišli kolaři, které potkal i Marek Červený a my ostatní. Cílem jsem projel se ztrátou tří vteřin na Marka Červeného a Lukáš Fikker měl na mě asi dvě vteřiny, takže bych řekl, že jsme byli stále docela v kontaktu. Za druhé místo jsem opravdu rád, jsem velice spokojený. Bylo to pro mě první seznámení s motorkou, neměl jsem nějakou velkou ztrátu na prvního a krásně jsme si zabojovali. Kluci od motorky byli také spokojení a všichni jsme si to užili. Bylo to skvělé a doufám, že budu mít někdy možnost si ještě na této motorce zazávodit ve třídě Supertwinů.“
„Na závěr přeji všem zraněným jezdcům i traťovému komisaři brzké uzdravení. Chci poděkovat týmu a sponzorům za podporu. Dále všechny zvu na závody Oberlausitzer Dreieck, které jsou blízko našich hranic v Německu. Jsou to závody, kde jsem začínal. Jezdí tam auta, motorky, veteráni, klasici, moderní motorky. Má být pěkné počasí, takže to bude hezký víkend. Já tam budu se všemi motorkami, co mám a rád vás všechny uvidím.“
