Zdroj: TZ, Foto: Milan Kubín
Letošní závodní sezóna mezinárodního road racingového šampionátu (IRRC) je u konce. O uplynulém víkendu se v německém Frohburgu odjely poslední letošní závody IRRC. Český nováček v tomto šampionátu ve třídě Supersport Petr Najman jel do Německa s tím, aby udržel celkové třetí místo. I přes to, že v prvním závodě spadl, dojel si ve druhém závodě pro jisté body a tuto pozici uhájil. Získal tak výsledek, ve který s týmem před sezónou ani nedoufali. Petr se dokázal skvěle prosadit v evropské konkurenci a ukázal, že s ním musí všichni do budoucna počítat o to víc.
Petr Najman
„Na poslední závody IRRC ve Frohburgu jsem se těšil, protože trať znám. Už jsem na ní několikrát startoval s Twinem a na tohle místo jezdím od roku 2017. Na místo jsme přijeli v pátek, připravili se a prošli přejímkami. Kromě závodů IRRC jsem se také přihlásil do volné třídy do 600 ccm, kde jsem měl v plánu jet i závod, pokud bych už měl dostatečný bodový náskok v IRRC po prvním závodě.
Sobota začala volnými tréninky, ale bohužel jsem zvolil špatný převod a motorka byla od poloviny rovinky přetočená. Objel jsem jen pár kol a zajel do depa, abychom převod změnili. Následoval první měřený trénink IRRC, do kterého jsme změnili zmiňovaný převod a hned to bylo výrazně lepší. Obsadil jsem celkové třetí místo, takže jsme byli spokojeni a připravovali se na další trénink. Bohužel do druhého volného tréninku třídy Open začalo mrholit. My už byli na startu a na motorce byly slicky, takže jsem jen vyjel na trať a objel jedno kolo. V některých místech byla trať už dost mokrá, proto jsem zajel do boxů. Počasí bylo čím dál tím horší, takže bylo jasné, že už si časy nezlepšíme. Do druhého tréninku IRRC jsem se jel jen svést, protože karty už byly rozdané. Jen jsme jeli vyzkoušet motorku, objet pár kol a zajel jsem opět do depa, protože jsme nechtěli riskovat. Tím pádem bylo po kvalifikacích a já získal třetí místo na roštu, první řadu, takže jsme byli spokojení.
Další den sliboval o trochu lepší počasí a ráno byl první na řadě první závod IRRC. Do závodu bylo docela chladno, teplota kolem 12°C. Po startu jsem se pohyboval kolem čtvrtého místa, poté jsem jednoho jezdce předjel a pár kol jel za Jornem Hambergem. Viděl jsem, že na něj mám, měl jsem dobré tempo a tak jsem se rozhodl před něj dostat. To se mi podařilo, začal jsem mu ujíždět a začal jsem stahovat vedoucího závodníka Pierre Yvese Biana. V šestém kole jsem zajel nejrychlejší kolo závodu a už jsem byl méně než jednu vteřinu za ním. Bohužel v sedmém kole mi v první pravé po startu ujelo přední kolo, zavřely se mi řidítka a já se klouzal po zemi do pole. Bylo to velice nepříjemné, nikdy se mi to takhle nestalo. Byl jsem z toho zklamaný, protože jsem riskoval, že přijdu o třetí místo v IRRC. I přes to, že pád nebyl ve velké rychlosti a nevypadalo to dramaticky, motorka se dostala do příkopu a ten ji nakopl, že letěla pana/orel. Poničily se tak kapoty, řidítka a další věci, takže jsme měli s týmem dost práce na opravě. Mě se nic nestalo, airbag v kombinéze funguje opravdu výborně. První závod tak skončil nejrychlejším kolem, ale s nula body. Zjistili jsme, že mi vůbec nefungoval podvozek, pneumatika byla jako nová, takže jsme kromě oprav předělávali nastavení motorky. Kvůli tomu jsem nenastoupil do závodu Open – nestihl bych to a ani jsem nechtěl riskovat, aby se něco nestalo před druhým závodem IRRC. Byl přede mnou vlastně nejdůležitější závod sezóny, kde nebylo nutné vyhrát nebo zajet nejlepší kolo závodu, ale potřeboval jsem dojet na slušně bodovaném místě. Jak jsem si řekl, tak jsem udělal. Po startu jsem jel na šestém místě, poté jsem jednoho soupeře předjel a následně Pierre Yves Bian závod nedokončil. Bez žádného riskování jsem si dojel pro čtvrté místo, ale jako třetí bodující. Tím jsem zároveň získal celkové třetí místo v letošní sezóně v IRRC ve třídě Supersport.
Na závěr bych chtěl velice poděkovat týmu, který během víkendu odvedl skvělou práci, ať už to bylo při opravě motorky, tak při práci na nastavení. Dále děkuji všem, co mě podporují za úžasnou sezónu, ve které jsme nasbírali spoustu cenných zkušeností. Bylo to jako na houpačce, jednou jsme byli nahoře, jednou dole, ale nevzdali jsme se a myslím, že jsme udělali skvělý výsledek. Už teď víme, co změnit a jak se připravit na příští sezónu IRRC 2022, které se chceme s týmem opět zúčastnit. Kromě toho se teď chystám na Podzimní cenu Brna.“
