Foto: Robert Sobčák
Tak jako každý rok, těšila jsem se na letošní zimu, že si opět hezky zalyžuji. Bohužel aktuální situace tomu vůbec nepřeje a většinou jsem si sníh užívala jen při procházkách. Naštěstí mi tento stereotyp rozbouralo české zastoupení společnosti Polaris.
Společnost Polaris více než půl století (založeno v roce 1954) vyrábí stroje, díky kterým si můžete užít dobrodružství, zábavu, ale zároveň jsou dobrými pomocníky při práci. V jejich nabídce naleznete sněžné skúry, čtyřkolky, buginy a jejich různé varianty. I přes to, že jde o americkou společnost, má u nás bohaté zastoupení dealerských míst a servisů pro co nejlepší uspokojení zákazníků.
Polaris Winter Days
Jako milovnice jedné stopy jsem už dlouho chtěla vyzkoušet sněžné skútry nebo čtyřkolku na pásech. Jak jsem psala, mám ráda zimu a sníh a tohle byla další výzva. Však se tu kloubí láska k rychlosti, vůni benzinu a zmiňovaný sníh. O to víc mě potěšila akce Polaris Winter Days, která za přísných opatření proběhla na vyhrazeném místě pod Králickým Sněžníkem. Akce byla rozdělena na několik dní pro různé skupiny účastníků. Ukázali se tu například i Karel Abraham nebo Ondřej Ježek, kteří tak silniční motorky vyměnili za zábavu ve sněhu. A jak jsme se shodli s Ondrou, je to úplně něco jiného, než na co jsme zvyklí ze silnice… Ale o tom dál v článku.
Já jsem na akci mohla dorazit i s přítelem Petrem, který má bohaté zkušenosti z motokrosu, endura a supermoto a v současné chvíli závodí na silničních sidecarách. Říkala jsem si, že bude článek o to lepší, když tu budou pocity od více lidí a zároveň jsem nejela takový kus sama. Dostat se na toto místo ode mě z domova byl docela oříšek. Podle map to je necelých 200 km, většinou mezi obcemi a ke konci v serpentinách a aktuální dopravní situace nebyla moc přívětivá. Den před akcí hustě sněžilo a vypadlo to na neprůjezdná místa. Moje auto navíc moc netopí, takže bych tam asi zmrzla a jiné jsem si půjčit nemohla. Bylo to velké váhání, ale nakonec padla možnost se tam dopravit veřejnou dopravou. Na místo jsme měli dorazit mezi osmou a devátou, což znamenalo budíček na půl čtvrtou. Celkem jsme využili auto, čtyři vlaky a jeden autobus, ale před osmou jsme byli opravdu na místě, jako první. K tomu všemu jsme vezli obří tašku s botami, oblečením a motokrosové helmy, takže to byl výkon vše dotáhnout na místo.
Představení
Na začátek se organizátoři snažili postavit zázemí ze stanů, ale bohužel foukal silný vítr a vše jim rozbil. Do toho bylo jen kolem nuly a pršelo, takže sníh byl mokrý, ale nic z toho nám zážitek nepokazilo. Nás se nejprve ujal marketingový manažer Ondřej Hrůza, který nás vřele přivítal a odkázal na instruktora, který nás seznámil s představovanými vozidly. Já začínala být lehce nervózní, jak mi to půjde. Měli tu několik sněžných skútrů různých variant, čtyřkolku na pásech, klasickou čtyřkolku, výkonné buginy RZR a užitkový vůz Side-by-side Ranger.
My s Petrem jsme v této sféře absolutní začátečníci, takže nám byla výborně vysvětlena technika jízdy hlavně na sněžných skútrech. No, v tu chvíli jsem si uvědomila, že to není vůbec o tom, že budu kroutit řídítky a přidávat plyn. Jak nám řekl instruktor, hlavní organizátor a šéf zastoupení Polarisu v Olomouci Aleš Hrabčík „zapomeňte na všechno, na čem jste kdy jezdili, tohle je úplně něco jiného.“ A přesně tak to bylo – skútr zatáčí jedině přenesením celého těla do zatáčky, aby se naklonil na bok a při tom se přidává plyn. Kromě techniky jízdy nám byly vysvětleny jednotlivé rozdíly mezi skútry a možnosti, jakými si může každý svůj skútr vymazlit dle potřeb využití, sněhu, zkušeností, váhy, výšky a dalších preferencí. Většinou by každý u takových strojů řešil hlavně výkon, ale ukázalo se, že naopak podvozek a parametry pásu nebo lyží dělají daleko víc…
Čtyřkolka SPORTSMAN® na sněžných pásech
Já jsem si na úvodní rozježdění vybrala litrovou čtyřkolku SPORTSMAN® na sněžných pásech a hned po pár metrech jsem měla úsměv od ucha k uchu, jak mě to bavilo. Sníh létá všude kolem a člověk si užívá každý metr do kopce, z kopce a hrboly, protože to všechno vyjede a zvládá s naprostým přehledem. Nechtěla jsem ji moc opouštět, ale nastal čas na výměnu a mě čekal sněžný skútr.
Sněžný skútr VOYAGEUR®
Na začátek mi byl doporučen pracovní model VOYAGEUR®, který je zaměřen na převoz věcí a má na zadku malou „korbičku.“ Zároveň byla naše verze určena hlavně na zmrzlý sníh a byl „širší,“ takže měl níž těžiště, aby náklad nevyklopil. Když jsem viděla všechny ostatní, kteří si tam naklápěli skútry úplně na pohodu, tak mě to teda moc nešlo. Samozřejmě, že jde o cvik a trénink, jako u všeho. Nakonec se mi podařilo udělat pár větších oblouků a docela vyřízená jsem přijela zpátky, že si dám na chvíli pauzu. Na druhou stranu jsem ale byla moc spokojená, protože se mi splnil sen. Svezla jsem se na sněžném skútru a konečně vyzkoušela další stroj. Mohla jsem si odškrtnou další položku na seznamu přání a cílů.
Petr: „Pro mě byl Voyageur úplně první věc, kterou jsem na Polaris Winder Days vyzkoušel a byl jsem zvědavý, jaké to bude jezdit na skútru. Snažil jsem se podle doporučení co nejlépe přenášet váhu, ale podobně jako Eva, nešlo mi to podle představ. Jde ale o trénink a nakonec to bylo lepší a lepší. Určitě to byl zážitek a já se těšil na další model.“
Side-by-side RANGER® na sněžných pásech
Mezi tím začínalo přituhovat a z ranního mokrého sněhu začínal být pěkně zmrzlý sníh a co hůř, už to nebyl takový prašan. Podmínky ale byly pořád relativně dobré a po chvíli dívání se na ostatní se uvolnil Side-by-side RANGER®, který měl také namontovány pásy. Opět to byl skvělý zážitek, asi jako zatím se vším. Do kabiny lítal sníh od pásů, ale když je člověk dobře oblečený, naopak si to užívá. Jela jsem na automat, takže člověk nemusí řešit, co zařadí a aby nepřišel o výkon, tak jen přidává plyn. To je do hor určitě dobré řešení a na korbu se toho dá naložit dost, takže mít zapadlou chatu někde na horách, hned ho beru. V létě na kolech, v zimě na pásech – pro zásobování naprosto ideální. Rangera jsem si pak půjčila ještě několikrát, takže je vidět, že mě to s ním bavilo, navíc jsme mohli jezdit s Petrem spolu a hecovat se, co kdo vyjede.
Petr: „To jsem si tam tak koukal na ostatní a odpočíval, že mě bolely ruce a najednou se kolem prohnala Eva v Rangeru a úplně vysmátá. Další kolo mě nabrala sebou a samozřejmě, že mě hned nahodila sněhem. Byla to zábava a krátce poté jsme se za volantem vystřídali. Nejvíc se mi líbila ta jistota, se kterou člověk zvládá různé terény a nemá pocit, že by někde zůstal. K potřebám na horách naprosto ideální stroj.“
Sněžný skútr PRO-RMK®
Zima začínala být čím dál tím větší, takže jsme se zahřívali horkým čajem, ale také právě jízdou, protože při ní se vždy člověk zapotil. Já jsem si proto šla zkusit ostřejší skútr. No nakonec padla volba na PRO-RMK® v krásném modro-žlutém zbarvení. Vlastně byl jedním z těch nejsilnějších, co tu měli, protože jsme měli k dispozici hlavně sportovní modely. Slíbila jsem, že pojedu opatrně a hned po krátkém zmáčknutí plynové páčky bylo jasné, že pode mnou je slušná porce koníků. Přidat mu víc, tak jde na zadní a já bych z toho asi uletěla, ale naštěstí jsem na to šla s citem.
Oproti předchozímu skútru šel krásně do zatáček a přenášení váhy mi už nedělalo takový problém, jako na poprvé. Je vidět, že je to stroj sestrojen pro zábavu a brouzdání v nekonečných sněžných pláních. Bohužel sníh byl ale už dost zmrzlý a bylo to, jako když jedu po kamenech. Skútr, který je chlazen hlavně od létajícího sněhu, se proto hůř chladil a tak jsem ho za chvíli raději jela vrátit. Zážitek to ale byl obrovský a byla jsem ráda, že jsem ho vrátila v pořádku. Je jasné, že pokud bude ještě možnost, chci na něj znovu!
Petr: „Model PRO-RMK jsem vyzkoušel hned po Voyagerovi, takže bylo možné okamžitě poznat rozdíl. Samozřejmě, že to první, co vás osloví, je výkon, vždyť jde o sportovní model a 190 koní na 190 kg mluví samo za sebe… Jeho dvoutakt pěkně vystřelil vzhůru do kopce a do zatáček mi to s ním šlo o poznání lépe. Jízda pro mě byla snadnější, šel krásně do náklonu a bylo vidět, že jde o parádní hračku do sněhu. Hned po příjezdu jsem Evě doporučoval, ať ho zkusí, že se jí pojede lépe, což se nakonec potvrdilo.“
Čtyřkolka Sporsman na kolech
Na závěr jsme vyzkoušeli opět čtyřkolku, ale tentokrát tu, která zůstala klasicky na kolech. I přes to, že byl sníh už dost rozježděný a všude byly velké koleje, hravě všechno přejela a co víc, nejvíc se nám líbilo jezdit smykem.
Petr: „Na úplný závěr jsem viděl, jak tam kluci blbnou na klasické čtyřkolce bez sněžných pásů a tak jsem si na ní šel také počkat. Musím říct, že to byla pěkná třešnička na dortu a moc jsem si užíval driftování. Čtyřkolka pod vámi pořád tancuje, takže je jasné, že se člověk baví od první do poslední chvíle.“
Poté jsme byli s Petrem oba dva už vyšťavení a zároveň zmrzlí, takže jsme se šli trochu rozehřát. Během té chvíle nám chlapi z Polarisu ukázali ještě pár fotek a videí z nedávného výletu do Rumunska, kde si užívali obrovská kvanta sněhu a nádherné přírody. Úplně ideální dovolená. Nás už poté čekala jen cesta zpátky domů a vstřebávání dojmů. Kamarád a vrchní fotograf Robert Sobčák nás naštěstí hodil na nádraží v Zábřehu na Moravě, takže to pro nás znamenalo velkou úsporu času a přestupů při cestě domů.
Závěr
A co závěrem, bydlet na horách, tak některého z těchto strojů určitě pořídím. Mě bavila jízda na všem, protože každý má svá specifika, čím je unikátní a co člověka chytne. Kromě toho, že jde o pomocníky při práci, tak si člověk užije spoustu zábavy ve volném terénu (samozřejmě v místech, kde se může). A tím se dostáváme k tomu, že si skútra mohou pořídit i ti, co na horách nebydlí. Jde totiž o další formu koníčku, díky kterému můžete objevovat krásy přírody a užít si parádní dovolenou. V době, kdy většina motorkářů remcá, že je zima, je tu alternativa, jak si tyto dny užít – v létě motorka, v zimě skútr nebo čtyřkolka!
Dalším plusem je to, že je můžete v dnešní době uzavřených skiareálů využít místo lanovky. O tom svědčí i fakt, že si jeden skútr Polaris pro tréninky vypůjčila také naše snowboardová hvězda Eva Samková.
Zároveň velice oceňuji přátelskou atmosféru a to, jak se nám pánové z Polarisu věnovali a pověděli vše, co jsme potřebovali vědět. Mě kromě skútrů například zajímal sněžný pás na motokrosovou motorku, který má Polaris samozřejmě také v nabídce… Proto velký dík všem, kteří se o nás tak parádně postarali a děkuji také Robertovi Sobčákovi za možnost účasti na akci, za moc pěkné fotografie a závěrečný odvoz na nádraží.
Petr: „Když jsme měli ráno vstávat v půl čtvrté, musím říct, že jsem nebyl moc nadšený a říkal jsem si, co to ta Eva s Robertem vymysleli. Naštěstí se moje pocity okamžitě otočily poté, co na místo začínali chlapi přivážet skútry a všechno ostatní. Začal jsem se těšit a nakonec jsme si celý den parádně užili. Zároveň si vážím profesionálního přístupu všech, kteří se o nás postarali. Byla to nová cenná zkušenost a určitě bych všem, kdo mají rádi jízdu na čemkoliv, doporučil, aby to vyzkoušeli. Nakonec člověk zjistí, že ho to náramně baví a určitě ocení spoustu možností a variant, díky kterým pro vás Polaris sestaví model na míru.“
PS druhý den jsme se nemohli ani jeden hnout, jak nás bolely všechny svaly na těle, takže i na fyzičku je to dobrý trénink.
Fotogalerie od Roberta Sobčáka
