Zdroj: TZ, Foto: Roman Vlačiha, Pavel Salaba
Letošní sezónu závodů na přírodních okruzích pod záštitou Autoklubu ČR rozjely závody na Slováckém okruhu, kde se jel o uplynulém víkendu XX. ročník. Do Starého Města se sjela bohatá konkurence a na startovních listinách nechyběl ani Petr Najman. Po problémech z Jarní ceny Brna se mu podařilo zprovoznit i Ducati do třídy Supersport, takže jsme ho mohli opět sledovat na startu dvou kubatur. Petrovým tradičním největším soupeřem byl znovu Marek Červený, se kterým se utkal o vítězství v obou závodech. Nakonec severočeský rodák dojel za Markem druhý ve třídě Supersport, ale ve třídě Supertwin už nedal nikomu šanci a šachovnicovou vlajku protnul jako první. Díky tomu všemu si alespoň spravil chuť po nevydařeném Brně a zároveň se dobře naladil na příští závody. Jen za pár dní odjíždí do holandského Hengela, kde se rozjede letošní sezóna mezinárodního road racingového šampionátu (IRRC).
Kompletní výsledky z víkendu: ZDE
Petr Najman
„Ve Starém Městě na Slováckém okruhu na Moravě nás čekal první závod MMČR na přírodních okruzích pod Autoklubem ČR. Po technických problémech s Ducati po Jarní ceně Brna nebylo vůbec jisté, zda sem s ní přijedu. Bylo jisté, že sem určitě přijedu s Aprilií do třídy Supertwin, ale snažil jsem se problémy s Ducati také vyřešit. Až ve čtvrtek večer před závody se mi ji podařilo dodělat a byl jsem rozhodnutý ji ve Starém Městě vyzkoušet. Mezi tím už byl můj mechanik na cestě a já vyjel v pátek.“
„V depu jsme se sešli, prošli přejímkami a připravili se na sobotní kvalifikace. V sobotu pro mě bylo nejdůležitější vyzkoušet Ducati, zda na ní vše funguje. Motorka jela dobře, ale pro jistotu jsem několikrát zastavil pro kontrolu, zda vše funguje a nic z ní neuniká. I tak se mi podařilo v první kvalifikaci zajet druhé místo. Poté jsem přeskočil na Supertwina, ale byli jsme na této trati poprvé s Aprilií, takže jsme neměli žádná data a poznatky, z čeho vycházet. Sedlo mi to a dojel jsem opět druhý. Rozhodli jsme se do motorek nezasahovat, protože to byly s oběma na této trati první zkušenosti. Navíc na road racingu není moc možností na velké změny. Vyrazili jsme do odpoledních tréninků, kdy jsem Ducati už věřil a v hlavě měl cíl zajet dobrou kvalifikaci. Podařilo se mi opět druhé místo, ale jen s necelou vteřinou ztráty na prvního a s náskokem přes tři vteřiny na třetího. S tím jsme byli spokojení, protože jsem měl dobrou výchozí pozici do nedělního závodu. Ve třídě Supertwin to bylo trochu vyrovnanější a neustále jsme se přetahovali o první místo. Největším problémem tohoto tréninku bylo větší množství jezdců na trati a jejich předjíždění. Byl problém najít volnější místo na trati pro zajetí slušného času. I tak se mi podařilo zajet druhé místo se ztrátou kolem půl vteřiny. Cíl se opět splnil, neměli jsme žádné závady a v obou třídách jsme startovali z první řady. S tím jsme byli spokojení a na neděli jsme udělali jen běžný servis.“
„Předpověď počasí byla také příznivá a oproti Brnu to bylo o poznání lepší. Večer sprchlo, ale v neděli bylo opět sucho a my si užili sluníčko. Prvním závodem pro nás byly Supersporty. Věděl jsem, že bude těžké s Markem Červeným udržet tempo. Start se mi podařil, jel jsem první, ale hned na rovince z města mě Marek předjel. Snažil jsem se ho udržet, ale měl lepší tempo. Nechtěl jsem riskovat, takže jsem se držel svého tempa, a navíc navyšoval náskok na třetího. Cílem jsem projel na druhém místě v klidu a s dobrým náskokem. Po předchozích závodech v Brně a s tím, že jsem motorku sešrouboval v devět hodin večer před závody, jsem byl mimořádně spokojený.“
„Následoval závod Supertwinů, kde jsem měl ambice na dobrý výsledek, ale zároveň jsem věděl, že to bude opět těžké. Start do závodu se mi znovu podařil, jel jsem první, ale na mostě mě předjel Martin Hrstka. Čekal jsem, že to bude Marek Červený, ale byl to Martin. Za dvě zatáčky jsem mu předjetí vrátil, a tak jsem první kolo projel jako první. Poté jsem si ho už pohlídal a zajímalo mě, kde je Marek Červený. Za mostem jsem se na obchvatu ohlédl a viděl jsem ležet nějakou motorku na trati. Čekal jsem, že budou vyvěšené červené vlajky, což se stalo a rovnou jsem z prvního místa zajel do boxů. Zdržení bylo malé, takže byl závod restartován na sedm kol. Start se mi tentokrát moc nepodařil, ale do první zatáčky jsem byl opět první. Tuto pozici jsem udržel dvě kola, ale následně mě na brzdy předjel Marek Červený. Čekal jsem, že zase nasadí rychlé tempo. Zavěsil jsem se za něj a dvě kola jsem četl jeho jízdu, protože v trénincích jsme se nepotkali. Přibližně ve čtvrtém nebo pátém kole jsem si najel podobně jako on. Byl jsem za ním velice blízko. Na výjezdu ze zatáčky z města jsem využil slipstream a na brzdách do další zatáčky jsem ho předjel. Poté jsem se snažil jet ve stejném tempu, ale on mě nepředjel a do cíle zbývalo už jen jedno kolo. Do toho jsme začínali potkávat pomalejší jezdce, takže jsem očekával, že přijdou komplikace. Samozřejmě, že jsem kolaře potkal v tom nejhorším místě, a to v retardéru. Tím mě z pomalil, ale Marek mě nepředjel. Do poslední zatáčky jsem se snažil perfektně trefit brzdné body, aby neměl prostor mě předjet a u kruhového objezdu už jsem si byl jistý, že to do cíle už dojedu první. To se podařilo a s Aprilií týmu Buldoci se nám podařilo vyhrát letošní první road racingový závod pod záštitou AČR.“
„Po víkendu jsme byli opravdu spokojení a měli velkou radost. Je to samozřejmě začátek sezóny, ale po nevydařeném a promrzlém Brnu to bylo dobré spravení chuti. Potřeboval jsem to. Chci poděkovat celému týmu Buldoci a všem sponzorům, díky kterým se nám takové výsledky povedly. Neusínáme na vavřínech, protože je před námi ještě celá sezóna a spousta závodů. Nyní se musím rychle zregenerovat, protože ve čtvrtek brzy ráno odjíždím do Hengela na první závody tzv. mistrovství Evropy v Road Racingu (závody mezinárodního road racingového šampionátu – IRRC) s týmem Laserscanning Europe by PSB, takže se na to moc těším. Budu moc rád za vaši podporu a držení palců alespoň u live timingu.“
