Zdroj: Petr Najman / NCR, Foto: Dušan Belica, vlastní
„Víkend na Letní ceně Brna se rozjel pátečními volnými tréninky. V nich jsme zkoušeli změny na motorkách, které jsme provedli po Jarní ceně Brna. Věnovali jsme se hlavně nastavení motorky, netlačili jsme na časy a šetřili se hlavně na sobotní kvalifikace a závody. V sobotu se bohužel potvrdila předpověď počasí a celý den se jezdilo na vodě. Pro nás to byla další nová zkušenost jezdit poprvé s Triumphem na vodě. Zkusili jsme nějaké nastavení a nasadili mokré pneumatiky Bridgestone. V první kvalifikaci se mi podařilo zajet třetí místo s časem 2:22. S tím jsem byl spokojený, navíc se mi jelo dobře. Do další kvalifikace jsme nechali nastavení a snažili se zrychlit. To se mi podařilo a postupně jsem stlačil čas na 2:17,7, kdy jsme se o pole position přetahovali s Karlem Hanikou. S druhým místem jsem byl velice spokojený, start z první řady byl skvělým výsledkem. Co se týče Supermona, tak s tím jsme v první kvalifikaci zajeli dobrý čas. Motorka fungovala, takže nebyl důvod něco měnit. Ve druhé kvalifikaci jsme trochu zrychlili a věděl jsem, že mi můj čas stačí pro udržení pole position, takže jsem zajel ještě před koncem do boxů. To se potvrdilo a udržel jsem náskok na Shauna Andersona.“
„Sobotní závody se jely na vodě a první nás čekal se Supermonem. Po startu se přede mě na chvíli dostal Shaun, ale během prvního kola jsem ho předjel. Začal jsem si tvořit náskok a každé kolo jsem ho navyšoval. Toto tempo jsem udržel až do konce a dojel jsem s několikavteřinovým náskokem do cíle. Z toho jsem měl velkou radost. Byl to první závod na vodě a hned s takovým úspěchem. Připravoval jsem se na šestistovku a rozhodli jsme se nasadit novou zadní mokrou pneumatiku. Bohužel už jsem neměl další Bridgestone a tak jsem si šel koupit Pirelli. Teď už vím, že to byla špatná volba. Start do závodu se mi podařil a dostal jsem se do vedení. Ve druhém kole mě předjel Karel Hanika, ale už v tom kole jsem cítil, že mám se zadním kolem problém. Hodně se mi motorka klouzala a při nájezdu na cílovou rovinku jsem dostal highsidera, který nešlo ustát. Z motorky jsem vyletěl a závod pro mě skončil. Tím jsem bohužel přišel o slibný výsledek, protože jsme si s Karlem vyjeli slušný náskok. Motorka naštěstí jela rovně a poté spadla do kačírku, takže byly škody minimální. Díky kombinéze RST s airbagovým systémem jsem při pádu neutrpěl vážná zranění, ale i tak jsem si dost narazil bok a zadek. Sobotní den jsme tak ukončili 50:50, kdy jsme měli výhru a smolný pád.“
„V neděli ráno bylo pěkné počasí, takže jsme se těšili na suché závody. Ráno jsem nastoupil do Warm Upu s šestistovkou, abych vyzkoušel, jak se mi bude po včerejším pádu jezdit. Nebylo to ideální, ale rozhodl jsem se do závodů nastoupit. První závod byl opět se Supermonem a jelo se na suchu. Díky mému fyzickému stavu jsem zvolil taktiku, že pojedu za Shaunem Andersonem a budu se ho držet. Bohužel do toho zasáhlo počasí. Během závodu začalo pršet a já se bál přerušení nebo ukončení závodu, že bych kvůli tomu skončil druhý. Od třetího kola jsem se ho snažil předjet, ale byla to s ním skvělá bitva. Každé předjetí mi vrátil a myslím, že to bylo pěkné i pro diváky. Ve čtvrtém kole se mi před něj podařilo dostat, poodjel jsem mu, ale potvrdily se mé obavy a závod byl přerušen, protože ve Schwantzově zatáčce už dost pršelo. Dostali jsme čas na přezutí pneumatik, ale vypadalo to, že už dál pršet nebude, takže jsme se rozhodli zariskovat a nechali na motorce slicky. Taktika byla poté jasná: v pětikolovém spritnu ucuknout, jet co nejrychleji, protože to se Shaunem není jednoduché. Po startu jsem byl třetí nebo čtvrtý, ale rychle jsem se dostal na první místo. Jezdil jsem ve vysokém tempu, časy kolem 2:17,5 a udržel jsem první místo. Sice už jsem neměl tak velký náskok, ale bylo to druhé vítězství. Tím jsem si spravil chuť, ale začal jsem opět cítit naražené tělo.“
„V šestkách jsem proto nechtěl nic riskovat, ale podařilo se mi skvěle odstartovat a byl jsem první. Kvůli horší fyzičce jsem nebyl schopný se ani dostat na časy, které jsem jel při Jarní ceně Brna. Proto mě jezdci, se kterými jsem byl schopný jet, předjeli. Závod jsem dokroužil na sedmém místě s časem 2:11. Samozřejmě, že jsem chtěl víc. Na druhou stranu jsem za to rád vzhledem ke zdravotnímu stavu a velké konkurenci, která se do Brna opět sjela. Určitě to byla v Brně další skvělá zkušenost. Nechtěl jsem riskovat další pád kvůli motorce i sobě, protože se ve čtvrtek balíme na další závody. Jedeme na první závody Alpe Adria na Pannoniaringu v Maďarsku. Závěrem chci poděkovat všem, kteří nás podporují a fandí nám.“
