Lukáš Kvapil po 5. etapě v Africe: „Nabírám tempo, otrkávám se“

Lukáš Kvapil po 5. etapě v Africe: „Nabírám tempo, otrkávám se“

Africa Eco Race 2019 se dostává do poloviny a zde je hodnocení 5. etapy od Lukáše Kvapila.

Africa Eco Race 2019 se dostává do poloviny a zde je hodnocení 5. etapy od Lukáše Kvapila.

Zdroj a foto: Radoslav Holan

Africa Eco Race se blíží do své poloviny. Jezdce čekala v sobotu poslední etapa před dnem volna a v ní 400 ostrých km a přes 200 km přejezd z Fort Chacal do Dakhly. Zde na ně čekal zasloužený den odpočinku v bivaku na překrásné pláži na pobřeží Atlantiku.

Lukáš Kvapil – 31. místo (32. místo průběžně)

“Dneska to bylo super! Myslím si, že doma i byly určité sázky, kam až to dotáhnu, ale překonal jsem sám sebe, už mám za sebou víc jak dvě etapy a před sebou volný den.“

„Nabírám tempo, otrkávám se. V páté etapě jsem se třikrát ztratil, ale vůbec nic mi to neudělalo, kdežto předtím mě to semlelo. Ráno za mnou přišel Martin z týmu a řekl mi: “Lukáši, jeď si prostě to svoje a buď úplně nad vším…” Znáte Kokosy na sněhu? Já šel ráno za Francouzy a jak “kokosi” chodili za Švýcary a sledovali, jak jsou oblečení, tak jsem se tím nenechal ovlivnit a jel si svoje. Neoblékl jsem se jako oni, sice mi asi dvacet minut byla zima, ale pak mi bylo úplně suprově, takže jsem rád, jak jsem se rozhodl. Oblečení Litex funguje super!“

„Jel jsem si svůj rytmus a užíval si to. Zabloudil jsem… dneska jsem se podíval na tachometr a tam bylo 140-150 km/h a v téhle rychlosti jsem udělal celkem tři navigační chyby. Pak byla výhoda, že jely kamiony. Tak, jak jsem na ně předtím nadával, tak jsem za ně byl nyní rád, protože jsem v dálce viděl obrovský dým a řekl si: “Hmm, to jsem se pěkně minul…” A pořád jsem dojížděl takovou skupinku motorkářů, tak si říkám: “Dobrý.“ Pak jsem viděl, že se někteří také ztratili. Bylo to 400 km v plný palbě, bylo to hodně těžké, protože sice byly krásně rovné dlouhé pisty, ale naprosto bez záchytných bodů. Takže já se třeba v té plné rychlosti spletl o pár stupňů, ale vyjetých kolejí bylo víc a stalo se, no…  Trochu to klamalo, protože třeba byla krásná rovinka, kde držíš plnej a najednou rolety, kde jsem měl co dělat, abych to ustál. Vůbec jsem nemyslel na to, jak na tom jsem, kolikátý jedu a prostě si to užíval.“